EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Tato osobnostní typologie je součástí studie Connected Citizens, která definuje sedm obecných typů občanů, jejichž přístup k technologiím by veřejná správa měla zohlednit při digitalizaci veřejných služeb.
Technologičtí skeptici jsou lidé zastoupeni napříč generacemi s nižšími příjmy. Nejsou příliš spokojeni se svým životem a obávají se, že budoucí generace na tom budou ještě hůře – málokdo z nich například věří, že budou mít dnešní mladí lidé lepší život než jejich rodiče. Zpravidla se obávají o své finanční zabezpečení, nedůvěřují vládě a nejsou přesvědčeni o výhodách technologií. Ty sice k běžným úkonům používají, ale nevěří, že by právě technologie měly vyřešit problémy společnosti. Ačkoli mají základní digitální dovednosti, jen málokdy vidí smysl v jejich dalším rozvíjení. Technologičtí skeptici bývají také často proti sdílení osobních dat, a to i v případě, kdy má jasný účel.
V české populaci jsou Technologičtí skeptici druhou nejpočetnější skupinou (20 %), což představuje ve srovnání s ostatními zeměmi, v nichž průzkum probíhal, nejvyšší číslo. V důsledku toho je potřeba při postupující digitalizaci brát charakteristiky a preference této skupiny v potaz. Ze zemí, kde průzkum probíhal, jsou nám nejblíže Japonci (18 %) a dále Američané, Britové, Francouzi a Slováci (shodně 17 %). Naopak nejméně zastoupená je tato skupina v populaci Indie a Spojených arabských emirátů (obě země 10 %), či v Malajsii (11 %).
· jsou méně spokojeni se svým životem než zbytek populace
· budoucnost vidí pesimisticky – jen 16 % z nich očekává, že se kvalita života v Česku v budoucnu zlepší
· obávají se především o svou bezpečnost (60 %) a finanční zajištění (55 %)
· jejich důvěra ve vládu a veřejné instituce je obecně nižší (6 % z nich věří vládě, 20 % místním samosprávám), nevěří ani médiím (důvěru v média má jen 13 % z nich)
· o veřejné služby jako takové se nezajímají, dokud plní svou funkci, do budoucna ale očekávají jejich zhoršení spíše než zlepšení
· když něco potřebují, volí pro kontakt s úřady nejčastěji osobní návštěvu (54 %)
Pro konkrétnější reprezentaci tohoto segmentu občanů využijeme smyšlenou postavu, říkejme jí třeba Pavla.
Pavla je vdova s dospělými dětmi, která se brzy chystá opustit svou práci v menší logistické firmě a odejít do důchodu. Pavle dělá starosti, jak to ve světě aktuálně vypadá, a to zejména kvůli válce na Ukrajině, která podle ní způsobila dlouhodobé škody v ekonomice, veřejných službách a sociální podpoře.
Obzvlášť ji momentálně zajímá její vlastní finanční zabezpečení, bojí se totiž toho, že jí nevystačí důchod. Snaží se proto každý měsíc spořit a raději si odepře, co aktuálně nepotřebuje, aby si našetřila a v budoucnu se nemusela spoléhat na své děti.
Kromě toho se Pavla obává, zda bude mít i nadále přístup ke kvalitní a dostupné zdravotní péči, kterou bude, jak bude stárnout, potřebovat víc a víc. Nejdůležitější pro ni však je bezpečnost, proto by si přála, aby se vláda připravila na případné budoucí krize, ať už budou mít jakoukoli podobu.
· z 60 % ženy, 40 % muži
· zastoupeni napříč různými věkovými skupinami (36 % Generace Y, 25 % Generace X, 24 % Baby Boomers)
· častěji jde o lidi z nízkopříjmových skupin – 41 % z nich musí měsíčně vycházet s rozpočtem pohybujícím se na hranici minimální mzdy
· 41 % z nich aktuálně nepracuje vůbec
Co se týče technologií, je Pavla skeptická k jejich přínosům a považuje je spíš za něco, co přináší výhody hlavně bohatým a těm u moci, a ne obyčejným občanům, jako je ona. Přesto ale vlastní chytrý telefon a starší počítač, které ovšem používá jen k omezenému množství úkonů, jako je například udržování kontaktu s přáteli a rodinou. V tom, aby zlepšovala své digitální dovednosti, Pavla nevidí příliš velký smysl. Není ani přesvědčena o tom, že jsou technologické inovace klíčem k řešení ekonomických a sociálních problémů, kterým svět čelí.
Tento skepticismus se částečně potvrzuje i při Pavlině jednání s veřejnými institucemi. Aktuálně využívá veřejné služby poměrně málo, spíše jen veřejnou dopravu a zdravotnictví. Zatímco se zdravotnickými službami je spokojená, k ostatním veřejným službám se staví spíše skepticky.
Obecně nedůvěřuje vládě a chce za své daně víc, než co se jí dostává nyní. Kdykoli se musí obrátit na úřad nebo veřejnou instituci, raději přijde osobně nebo zavolá a mluví s člověkem, než aby se snažila komunikovat on-line.
Connected Citizens je víceletá studie společnosti EY založená na rozsáhlých průzkumech, jejichž cílem je porozumět dnešním i budoucím občanům, a to zejména za účelem pomoci státům a vládám v předvídání jejich chování a v přípravě na budoucí starosti, nároky i požadavky, které budou občané mít. Průzkumy proběhly celkem v 17 zemích za účasti 17 000 respondentů. V České republice společnost EY realizovala průzkum loni.
Ačkoli by Pavla uvítala snazší přístup ke službám, je proti tomu, aby byla zavedena digitální identita, zejména pokud by měla být propojena s osobními údaji týkajícími se příjmů. Je také silným odpůrcem toho, aby veřejný sektor zpracovával její osobní údaje – ať už interně, nebo se soukromými společnostmi – a to i v případech, kdy je to zjevně účelné, například v boji proti trestné činnosti nebo terorismu. Domnívá se, že by za výhody sdílení údajů zaplatila ohrožením svého soukromí a bezpečnosti. Stejně tak má obavy při sdílení svých osobních údajů se soukromými firmami.
· technologický rozvoj považují za moc rychlý (52 %) a domnívají se, že povede k větším nerovnostem ve společnosti (46 %) a menšímu propojení lidí s jejich místní komunitou (45 %)
· myslí si, že technologie dále zvyšují vliv bohatých a těch, kdo jsou u moci (52 %)
· své osobní údaje nechtějí sdílet na sociálních sítích (82 %), se soukromými firmami (50 %), ani s úřady (46 %)
Není asi žádným překvapením, že Pavla v interakci s veřejnými službami příliš nevítá nová technologická řešení. Vyhnula by se videohovorům se svým lékařem a nechce používat ani žádné aplikace nebo chatboty k vyjádření svých názorů nebo podávání stížností.
Otázka pro veřejné činitele: Jak by mohl stát pomoci těm, kteří váhají anebo jim chybí schopnosti využívat digitalizované služby státu?
Technologičtí skeptici nejsou příliš aktivními členy společnosti. Obecně mají pesimistický náhled na život, společnost i veřejnou sféru. Bojí se zejména o svou bezpečnost a finanční zajištění a věří, že se svět bude měnit spíše k horšímu než k lepšímu. V tom, že by se měli digitálně vzdělávat, nevidí žádný smysl ani přínos, a k inovacím se staví skepticky.
Connected Citizens: Poznejte Fandy do technologií
Fandové do technologií jsou v české populaci středně velkou skupinou. Zjistěte, jací jsou a jak jim přizpůsobit digitální veřejné služby.
Connected Citizens: Poznejte Ochránce soukromí
Ochránci soukromí jsou v české populaci třetí nejméně početnou skupinou. Zjistěte, jací jsou a jak jim přizpůsobit digitální veřejné služby.
Connected Citizens: Poznejte Pesimisty v sociálně ekonomické tísni
Pesimisté v sociálně ekonomické tísni jsou v české populaci druhou nejméně početnou skupinou. Zjistěte, jací jsou a jak jim přizpůsobit digitální veřejné služby.
Connected Citizens: Poznejte Pasivní konzumenty
Pasivní konzumenti jsou v české populaci nejpočetnější skupinou. Zjistěte, jací jsou a jak jim přizpůsobit digitální veřejné služby.
Connected Citizens: Poznejte Proaktivní optimisty
Proaktivní optimisté jsou v české populaci nejméně početnou skupinou. Zjistěte, jací jsou a jak jim přizpůsobit digitální veřejné služby.
Connected Citizens: Poznejte Schopné a úspěšné
Schopní a úspěšní jsou v české populaci třetí nejpočetnější skupinou. Zjistěte, jací jsou a jak jim přizpůsobit digitální veřejné služby.