Chystané evropské regulace a jejich dopady na českou ekonomiku

Nová evropská regulace CSRD zavádí povinnost pro firmy zveřejňovat informace o udržitelnosti spolu s výroční zprávou, a to od roku 2024 pro firmy, které jsou na burze a od roku 2025 pro velké firmy. Tyto informace budou auditované, což zajišťuje jejich důvěryhodnost a transparentnost. Pro firmy to znamená zásadní změny v oblasti reportování a nutnost zapojení širokého spektra odborníků napříč organizací. Právě o tom na konferenci Evropské regulace a ESG: Dopady na českou energetiku a průmysl hovořila Alice Machová.

Nové výzvy, ale také nové příležitosti pro firmy, které se chtějí stát lídry v oblasti udržitelnosti a zeleného podnikání. S příchodem nové evropské regulace CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) je třeba se připravit na zásadní změny v oblasti reportování.

Jednou z hlavních novinek, kterou CSRD přináší, je povinnost zveřejňovat informace o udržitelnosti spolu s výroční zprávou. Tyto informace budou auditované, což zajišťuje jejich důvěryhodnost a transparentnost. Na rozdíl od finančních výkazů, které se zaměřují na minulost, se sustainability reporting dívá do budoucnosti. Firmy budou muset reportovat nejen své současné výkony, ale také plány a strategie v oblasti dekarbonizace a sociální odpovědnosti.

„Tato změna vyžaduje zapojení širokého spektra odborníků napříč firmou – od technických specialistů přes HR až po právníky. Už to nebude tak, že se vydá výroční zpráva a o několik měsíců později vydá firma i zprávu o udržitelnosti,“ říká Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje EY Česká republika.

Klíčovou roli pak hraje finanční ředitel, který musí zajistit, aby byly všechny procesy sladěny s výroční zprávou. Pro firmy to znamená nejen technickou, ale i organizační transformaci.

CSRD se týká především velkých firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo aktivy ve výši 25 milionu eur. Tyto firmy musí být připraveny na auditované reporty již za rok 2025. S jejich přípravou by měly firmy začít co nejdříve, aby měly dostatek času na zkušební reporting a mohly se vyhnout chybám.

Data, data a data

Jedním z klíčových konceptů CSRD je dvojitá významnost, která vyžaduje, aby firmy identifikovaly a reportovaly témata, která jsou pro ně nejdůležitější.

„Vyžaduje to, aby firmy provedly důkladnou analýzu svých činností a identifikovaly klíčové oblasti, které jsou pro ně relevantní. Tento proces může být náročný, ale je nezbytný pro zajištění transparentnosti a důvěryhodnosti reportovaných informací,“ dodává Alice Machová.

Firmy musí být schopny prokázat, že jejich strategie a cíle jsou v souladu s těmito standardy. To zahrnuje nejen identifikaci relevantních témat, ale také stanovení konkrétních cílů a ukazatelů, které budou sledovat a reportovat. Tento proces vyžaduje zapojení již zmíněného širokého spektra odborníků napříč firmou a může vyžadovat i externí poradenství.

Klíčovou roli pak sehrávají data. „Kvalitní a přesná data jsou základem úspěšného reportingu,“ jednoduše shrnuje Alice Machová. Firmy musí zajistit, aby jejich data byla konzistentní a srovnatelná napříč různými měrnými jednotkami a regiony. To je zvláště důležité pro mezinárodní firmy, které musí sladit své reportovací systémy s různými standardy v jednotlivých zemích, ve kterých působí.

CSRD přináší také možnost odkladu některých ukazatelů, což firmám poskytuje více času na přípravu. Například firmy s méně než 750 zaměstnanci mohou odložit reportování uhlíkové stopy (scope 3) o jeden rok. To jim umožňuje lépe se připravit na komplexní požadavky této regulace.

Klíčová role taxonomie

Dalším důležitým aspektem v cestě za udržitelnou byznysovou Evropou je EU Taxonomie. Tato regulace je klíčová pro identifikaci a klasifikaci ekonomických aktivit, které jsou považovány za environmentálně udržitelné. Evropská unie vytvořila katalog aktivit, které přispívají k ochraně klimatu a jsou v souladu s cíli EU v oblasti udržitelnosti. Tento katalog zahrnuje sektory jako energetika, stavebnictví a doprava, které mají vysokou uhlíkovou stopu.

Firmy musí projít technickými screeningovými kritérii, aby mohly určit, zda jejich aktivity splňují požadavky EU Taxonomie. „Pokud splňují, mohou ve svých výkazech vykazovat procento obratu, kapitálových nákladů a provozních nákladů, které se k těmto aktivitám vztahují. To je důležité nejen pro firmy, ale také pro banky a investory, kteří potřebují srovnatelná a důvěryhodná data pro své rozhodování,“ přibližuje Alice Machová.

EU Taxonomie je stále relativně nová regulace, ale její význam bude v budoucnu růst. Firmy, které se připraví na tyto požadavky a začnou s implementací již nyní, budou mít konkurenční výhodu a budou lépe připraveny na budoucí výzvy. „Vedle ostatních regulací a požadavků je to nyní v Česku taková Popelka. Do budoucna ale půjde o skutečně zásadní věc,“ dodává Alice Machová.

Evropa a zbytek světa

Ačkoli se může zdát, že evropské regulace jsou přísné, ve skutečnosti představují příležitost. Firmy, které se připraví na nové požadavky a začnou s implementací již nyní, mohou získat jedinečnou konkurenční výhodu a budou výrazně lépe čelit budoucím výzvám.

Evropská unie není jediným regionem, který zavádí přísné standardy v oblasti udržitelnosti. Podobné regulace se objevují i v Asii a Americe, což znamená, že globální firmy budou muset sladit své reportovací standardy napříč různými trhy.

Evropská unie na harmonizaci standardů s globálními regulacemi pracuje už nyní. To je důležité nejen pro firmy, ale také pro investory a banky, které potřebují srovnatelná a důvěryhodná data pro své rozhodování.

„Je důležité, aby proto firmy aktuální změny nevnímaly jako příkoří, ale využily je k transformaci a zlepšení svých procesů. Kvalitní a transparentní reporting je klíčem k úspěchu v dnešním dynamickém a stále více regulovaném světě,“ zakončuje Alice Machová.