Blahoslav Němeček: Velké podniky musí kvůli zastropování cen energií zohlednit limity majetkového prospěchu

Zelenější způsob života jako klíč k udržitelné budoucnosti a také snížení závislosti na regionech, které nepatří k tomu nejstabilnějšímu, co politická mapa světa nabízí. To jsou dva hlavní faktory, o kterých se v souvislosti s přerodem energetického sektoru mluví v Evropě dlouhodobě. 

Reálné obrysy začaly tyto debaty nabírat kolem roku 2018 a dění na východě Evropy brzy ukázalo, že právě zvýšení evropské soběstačnosti musí nutně přijít dříve než později. Politické cíle a vize ale v současné chvíli už nejsou hlavní hybnou silou změny. 

„Kdybychom do grafu vedle sebe dali globální instalovanou kapacitu z větru, soláru a kapacity globálních bateriových úložišť, tak nám ve všech třech případech vyjde jedna jediná věc – exponenciála. A tento trend kopíruje třeba i počet prodaných automobilů s elektrickým pohonem,“ popisuje překotný vývoj Blahoslav Němeček, partner v týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky v EY Česká republika. 

Proč tomu tak je, není až tak složitá otázka. Za posledních deset let výrazným způsobem poklesly náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. „Velká energetika se přesouvá od klasických fosilních zdrojů k obnovitelným, resp. bezemisním. Vidíme to v celém světě. Evropa rozhodně není jediným kontinentem, který směřuje k uhlíkové neutralitě. Např. největší fotovoltaickou elektrárnu na světě s výkonem 5 000 megawattů najdeme v Číně, zhruba poloviční pak najdeme Indii. V Evropě se největší taková elektrárna teprve chystá, a to v Rumunsku s výkonem lehce přes 1 000 MW, masivní rozvoj vidíme i v Austrálii a na blízkém východě“ říká Blahoslav Němeček. 

Situace, kdy obnovitelné zdroje fungovaly jako pouhý doplněk fosilních paliv, je již minulostí. Energetická budoucnost stojí právě na bezemisních zdrojích. S boomem na poli aut s elektrickým pohonem zároveň můžeme očekávat razantní pokles cen baterií a už v blízké budoucnosti bude solární energie i v kombinaci s bateriemi, zajišťujícími tolik potřebnou flexibilitu, na atraktivní cenové úrovní. 

S nástupem obnovitelných zdrojů se ale nezmění jen to, z čeho energii získáváme, ale i to, jak ji distribuujeme a kdo ji bude vyrábět. „Masově rozšířenou realitou se stane to, co dnes vidíme v některých menších městech v Nizozemsku, kde má každý dům na střeše svoji fotovoltaiku. Standard to bude brzy i u nás. Ostatně bez splnění požadavků na energetickou náročnost budov a podíl zelené energie, tedy udržitelnost už nic nepostavíte,“ dodává Blahoslav Němeček. Prakticky každý bude proto tak trochu kromě odběratele i výrobcem neboli tzv. "prosumerem“. 

S elektrony tečou cenná data 

Kompletní přepsání energetické mapy s sebou přináší i spoustu dalších výzev a příležitostí. Hlavní z nich bude zvládnutí masivního datového toku. To bude pro fungování nového ekosystému nezbytné. „V centru technologické revoluce i v oblasti energetiky stojí IT a umělá inteligence. Bez pokročilého nakládání s daty nemůžeme na tomto poli efektivně fungovat,“ říká Petr Čivrný, vedoucí partner pro oddělení technologického consultingu v EY Česká republika. 

Energetický průmysl čekají velké kroky třeba i v oblasti zákaznické zkušenosti. S nástupem mladších generací se nejen v energetice ukazuje, že budoucnost je v tomto ohledu hyperpersonalizovaná – zákazník očekává vše na míru svým potřebám a s polovičatostí se nespokojí. Právě digitalizace, pokročilá práce s daty a v konečném důsledku využití umělé inteligence jsou hlavní zbraní pro zlepšení se nejen v této oblasti. 

„Vidíme, že trh na to už reaguje. Očekává se, dle deklarací největších průmyslových hráčů, že značná část budoucích investic půjde hlavně do AI & dat a zároveň do prozkoumání možností spojených s řešeními založenými na low-code a no-code platformách. Firmy tedy nebudou nutně muset spoléhat v IT oblasti na třetí strany,“ dodává Petr Čivrný. 

 I v energetice se tak z IT pohledu dostáváme k tomu, že cestou, jak jít dál, je cloud. Vlastní fyzická „on premise“ datacentra a čistě vlastní řešení už nejsou jediným směrem, kterým se můžeme vydat.