Práce s daty, AI i nová očekávání. Jak zvládnout přerod výrobního průmyslu

Nedostatek talentů, nová očekávání zaměstnanců i zákazníků nebo nižší marže spojené s růstem nákladů. Výrobní průmysl se napříč světem v posledních letech potýká s řadou výzev a Česká republika není výjimkou. Kdo nechce v rychle se měnícím světě zaostat, musí se velmi rychle přizpůsobit a hledat způsoby, jak generovat lepší výsledky napříč firmou.

„V EY Česká republika identifikujeme pět klíčových pilířů pro transformaci. Inovace produktů, zákaznickou zkušenost, inteligentní dodavatelské řetězce, inovace byznys modelů a takzvané zaměstnance 2.0. To je dle nás základem pro budování odolných a konkurenceschopných podniků, které jsou připraveny čelit výzvám zítřka,“ říká Zdeněk Dušek, partner v týmu business consultingu EY Česká republika.

Inovace produktů jsou hnacím motorem průmyslového růstu. Vývoj produktů, které jsou propojeny s technologiemi a jsou součástí širšího ekosystému, je klíčový pro zajištění konkurenční výhody. Generativní AI, low-code a no-code platformy umožňují rychlejší prototypování a inovace, což zvyšuje flexibilitu a agilitu výrobních procesů. S jejich nástupem se firmám zároveň otevírají v řadě případů možnosti pro vlastní řešení bez nutnosti soutěžení zakázek a zapojování třetích strach.

„S příchodem generativní AI dochází ve vývoji k naprosto dramatické revoluci. Díky výše zmíněnému jsme nejenom my, konzultanti pro naše klienty, ale postupem času i klienti sami schopní inovovat prakticky na denní bázi a odpadají překážky v podobě udržování širokého IT vývojového týmu nebo složitého až často nemožného převádění různých funkcí napříč programovacími jazyky,“ vysvětluje Petr Čivrný, vedoucí partner pro oddělení technologického consultingu EY Česká republika. 

Stále důležitějším faktorem se stává také zákaznická zkušenost, a to i v B2B segmentu. Hyperpersonalizace a pokročilé CRM systémy – ty základní jsou už dnes nutnou vybaveností každého úspěšného podniku – umožňují firmám lépe porozumět potřebám svých zákazníků a nabízet jim přesně to, co chtějí. 

„V B2B se často stane, že firmy až trochu zapomínají na to, že také mají svého a koncového zákazníka a opomíjí prémiovou péči, která je standardem v B2C byznysu. V tomto ohledu vidíme rezervy třeba ve využívání e-commerce, digitální tržiště má v tomto segmentu opravdu velmi zajímavý potenciál,“ popisuje Zdeněk Dušek.

Nové digitální technologie pak lze v souvislosti se zákaznickou zkušeností bez nadsázky označit za alfu a omegu úspěchu. „Napříč jakýmkoliv byznysovým sektorem vidíme, že nestačí základní segmentace. Nastupující generace očekává vše šité na míru a zosobněný přístup – často se potkáváme i s termínem „hyperpersonalizace“. Pokud nejste schopní na tuto vlnu služeb naskočit, jste v jejich očích nedůvěryhodný a nebudou s vámi spolupracovat. Je proto potřeba sbírat a analyzovat co největší množství dat, a to v míře, kdy se bez pomoci umělé inteligence už neobejdete,“ dodává Petr Čivrný.

Velmi podobná změna přichází také uvnitř firmy, a sice u zaměstnanců. „V tomto kontextu mluvíme o takzvaných zaměstnancích 2.0. Jsou to lidé, kteří jsou připraveni učit se novým dovednostem a adaptovat se na změny, pravidelně využívat moderní technologie pro svou vlastní efektivitu a efektivitu firmy; takoví zaměstnanci jsou pro budoucí úspěch společnosti jsou klíčoví. Rozvoj a vzdělávání zaměstnanců jsou pro úspěch průmyslu zítřka, který bude stát na nových kompetencích, klíčové,“ říká Zdeněk Dušek.

Při návratu k roli dat ve výrobním průmyslu zítřka nelze opomenout dodavatelské řetězce. „Musíme zde zmínit blockchain. Díky tokenizaci aktiv je možné sledovat jejich průchod celým řetězcem, což znamená větší důvěryhodnost a transparentnost. A je zcela jedno o jaké odvětví průmyslu jde, blockchain můžeme využít při sledování pohybu zavazadel na letišti v Dubaji stejně jako při sledování pohybu krabiček s léky ve farmacii,“ popisuje Petr Čivrný.

Inteligentní dodavatelské řetězce budoucnosti jsou tak zjednodušeně řečeno transparentní, udržitelé a flexibilní. Kromě zmíněných dat je tak důležité svědomitě přistupovat také k práci s long-term engineeringem nejen ve výrobě ale i logistice a distribuci. 

Jedním z nejnáročnějších úkolů ale možná bude zcela změnit způsob přemýšlení o vlastním byznysu. I ve výrobním průmyslu je patrný pozvolný přechod – který bude jen zrychlovat – k nabídce spíše služeb než produktů. „Veřejně známým příkladem za všechny může být společnost Michelin. Není to už jen prodejce pneumatik, ale prodejce služeb s tím spojených. Umí se o zákazníka postarat při koupi, během doby, kdy pneumatiku používá a také když pak výrobek doslouží. To zajistí Michelin dlouhodobý vztah se zákazníkem s násobně větší kontrolou nad celkovým value-chain,“ popisuje Zdeněk Dušek. 

Je třeba si zároveň říct, že cesta k budoucnosti výroby není bez překážek a bez práce. Vyžaduje odvahu k inovacím, odhodlání k učení a schopnost přizpůsobit se rychle měnícímu se prostředí. Firmy nesmí při přemýšlení o budoucnost myslet na začátek, ale na konec – na to kde chtějí být – a od toho bodu začít stavět cestu, jak se k němu dostat.