EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodoval v případě 3 Afs 295/2020 o tom, co lze zařadit mezi poskytnuté stavební nebo montážní práce, na které se uplatní režim přenesení daňové povinnosti.
Společnost zhotovila pro odběratele dílo spočívající v modernizaci stavby (mlékárny), součástí díla ale bylo i dodání movitých věcí, které dle společnosti funkčně souvisely s modernizací stavby (nerezové regály, lednice, chladírenské vozidlo apod.). Společnost se domnívala, že lze uplatnit režim přenesení daňové povinnosti i na tato zdanitelná plnění, neboť jsou uskutečněna v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací.
Dle krajského soudu (KS) je však takovýto výklad příliš široký. Ustanovení §92e ZDPH se má týkat pouze plnění, která skutečně souvisí se stavebními a montážními pracemi (např. průmyslové mlékárenské stroje) a nikoliv s účelem, ke kterému má být stavba využívána. KS dále uvedl, že v případě využití logiky společnosti by se režim přenesení daňové povinnosti mohl uplatnit i na dodávku reklamních tiskovin nebo dodávku mléka. NSS argumentaci KS podržel.
Při doslovném, čistě gramatickém, výkladu by se přitom argumentace Společnosti nemusela jevit jako úplně nepochopitelná. Tehdejší dikce zákona totiž zněla: „Pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací … zdanitelné plnění související s těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti [a protistrana to akceptuje]…, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá.“
Jak ovšem ilustruje argumentace KS, pro správný výsledek je nutné zohlednit i další výkladové metody, především smysl a účel konkrétního pravidla. KS se ve svém zdůvodnění mimo jiné odvolává i na odbornou literaturu, což jen potvrzuje, že je důležité věnovat pozornost i dalším zdrojům nad rámec ZDPH (např. komentář k ZDPH nebo koordinační výbory).
Rozhodnutí soudů zároveň potvrzuje, že právní ujednání (zde jediná smlouva o dílo) nutně nerozhoduje o použitém DPH režimu. Doporučujeme proto se vždy řádně zamyslet, co je skutečným obsahem daného plnění.
Rádi s Vámi prodiskutujeme konkrétní situace z praxe. V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.