Rekordní inflace, zadlužení i zaměstnanost. Ředitelé českých firem však zůstávají optimističtí

Generální, finanční i provozní ředitelé českých firem, kteří se koncem května sešli na byznys snídani pořádané společností EY, vidí budoucnost svých organizací spíše pozitivně.

Rekordně vysoká inflace i zadlužení státu, padající trhy a k tomu nízká nezaměstnanost, v takovém stavu se nachází Česká republika v době, kdy vláda představila svůj úsporný balíček za 150 miliard korun. Vedoucí představitelé českých firem ovšem zůstávají optimističtí – 59 % z nich vnímá budoucnost svých společností a sektorů v příštích 12 měsících pozitivně.

Na květnové byznys snídani s názvem „Nová realita: Naučíme se žít s drahými penězi?“, kterou pořádala společnost EY, se sešla osmdesátka zástupců tzv. C-Suite, tedy vedoucích představitelů českých firem. Společně hovořili nejen o aktuálním stavu ekonomiky a o výhledu do budoucnosti, ale také právě o hojně diskutovaném vládním úsporném balíčku.

V rámci panelové diskuse promluvili Martina Kneiflová, vedoucí partnerka EY Česká republika, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal, Libor Čížek, ředitel segmentu digitálních společností v Citibank a Vít Voláček, předseda představenstva Conteg Group. David Zlámal, partner společnosti EY a vedoucí týmu korporátních financí a restrukturalizací, diskusi moderoval.

Vítězí energie, poraženým je spotřební zboží

Bezprecedentní celospolečenské události, jakými byla pandemie covidu-19, nebo jakým je stále probíhající válka na Ukrajině, vedly nejen na českém trhu k velmi chaotické situaci, kdy je velice obtížné cokoliv předvídat. Ukázalo se kvůli nim také, jak úzce je celá tuzemská i evropská ekonomika propojená. Panelisté například zmínili, že jen obrovské vylétnutí ceny elektřiny mělo destruktivní efekt na celý trh a mnoho společností se s tím potýká dodnes. Ve velké míře se to ale již podařilo vyřešit a schopnost firem opravdu pružně reagovat byla vlastně skvělá.

Některá odvětví ovšem trpěla a stále trpí více než jiná. „Energie je jednoznačně vítěz. Naopak třeba firmy vyrábějící výrobky pro IT a Telco mají nyní celosvětově problémy a často nevědí proč. Celkově se bavíme v prvním pololetí letošního roku o propadech v řádu desítek procent,“ zmínil Vít Voláček z Conteg Group, která vyrábí rozvaděče, komplexní řešení pro datová centra či chytré výdejní boxy.

„Obecně se výrazně změnila spotřebitelská poptávka,“ doplnil Libor Čížek. „Lidi šetří, proto klesá retail, a postiženy jsou také výrobní firmy s delším výrobním cyklem, tedy třeba strojírenství. Na vzestupu jsou naopak obnovitelné zdroje, bankovnictví, nebo některé technologické firmy a velký boom zažívá rovněž obranný sektor.“

„Zmínil bych také cestování,“ podotkl David Zlámal z EY, „to přišlo po covidu velice rychle zpátky a stále úspěšné zůstává. Před dvěma lety jsme jako EY pomáhali zachránit společnost Smartwings a loňský rok byl jedním z nejúspěšnějších, co aerolinky historicky zažily. I když by se dalo očekávat, že při poklesu reálných mezd domácností si lidé cestování spíše odepřou, realita je přesně opačná.“

Abychom zastavili inflaci, musíme začít propouštět

Nízká nezaměstnanost je typická velkou konkurencí na trhu práce. Aby firma nalákala kvalitního pracovníka, musí mu v takové situaci většinou nabídnout vyšší než obvyklou mzdu. To vede k nárůstu jejích výdajů, které se následně promítají nejčastěji do vyšší ceny výrobku či služby, kterou společnost poskytuje, a to přispívá k inflaci. Chceme-li snižovat inflaci, musíme tedy začít propouštět, o což ale mnoho zaměstnavatelů nemá zájem.

„Ztratit kvalitní lidi nechce nikdo, protože se strašně těžce znovu hledají, a tak děláme první poslední pro to, abychom si je udrželi,“ souhlasil Vít Voláček. „Mnoho podnikatelů se ale dlouhodobě pozastavuje například nad tím, jak je možné, že jsou zaměstnanci ve státní správě placeni více než ti v soukromých společnostech. De facto tak lidé, co svou prací, tedy ze svých daní, platí to, aby stát mohl fungovat, vydělávají méně než lidé, které si platí.“

Ekonom Dominik Stroukal podotkl, že je to způsobeno vyšší kvalifikací státních zaměstnanců: „Statisticky řečeno je ve státní správě více vysokoškoláků než např. ve výrobních firmách. Takzvaně ‚zaříznout‘ státní zaměstnance ale také není tak jednoduché. Stát platí přímo z rozpočtu nebo z eráru milion a půl lidí, státních úředníků je z toho ale zhruba jen 80 tisíc a pak tam máte také učitele, policisty, celníky a spol. a tam se moc škrtat nedá. Když se podíváte na to, co je možné, zůstává vám hlavně školství, protože tam nespadají jen učitelé, ale otázkou je, co na to veřejnost.“

Způsob, jakým uvažujeme o mzdách, se změní

Přetrvávající extrémně nízká nezaměstnanost je obecně něco, co nikdo příliš neočekával. Předpokládalo se totiž, že budou firmy v důsledku pandemie častěji propouštět, to se ale nestalo. A nestalo se ani to, že by vysoké ceny energie zlikvidovaly méně výkonné společnosti, což by způsobilo na trhu práce větší aktivitu. Náš imigrační systém navíc není dostatečně pružný na to, aby volné kapacity efektivně naplnil pracovníky ze zahraničí. A to se přirozeně promítá i do výše mezd.

„V Česku mzdy mnoho let rostly výrazně nad rámec inflace, což už dnes není udržitelné,“ uvedla Martina Kneiflová, vedoucí partnerka EY Česká republika. „Udržet si kvalitní zaměstnance je velmi důležité, ale firmy se také musí udržet rozumně ziskové, což na ně logicky vytváří velký tlak.“

Velmi zajímavou výzvou je podle Kneiflové nová generace: „Mladí lidé očekávají dobrý plat hned po škole, což zásadně mění výši nástupních mezd a zároveň zpomaluje tempo jejich růstu během kariéry. Do budoucna se tak pravděpodobně změní to, jak o mzdách koncepčně uvažujeme.“

Konsolidační balíček vlády není dostatečný

V polovině května vláda představila Ozdravný balíček čítající 58 opatření, která mají mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025 ve výši 147,5 miliard korun. Jeho cílem má být snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025.

„Jak daňový balíček vláda prezentuje a co bude konkrétní paragrafované znění příslušných novel, to jsou dvě rozdílné věci. Obecně bych řekla, že je tam celá řada důležitých změn, které vláda nezmiňovala, přestože budou mít na poplatníky dopad. Také je ale v návrhu řada drobností, které možná nejsou v současné situaci zásadní a zasloužily by si ještě další úvahu,“ podotkla Martina Kneiflová z EY Česká republika.

„Vidím tam dvě velmi rozdílné oblasti – velké věci, které mají dopad a na příjmech rozpočtu se projeví, a pak snahu zbavit se všemožných výjimek, které mají naopak relativně malý finanční dopad, nebo jsou dokonce kontraproduktivní. Balíček například ponechává tichá vína bez spotřební daně, ale ruší daňovou uznatelnost tichého vína jako daru, což bude mít na vinaře daleko větší dopad,“ řekla Martina Kneiflová.

„Budou více zdaněni zaměstnanci i firmy, tedy odnesou to všichni. Bude tlak na ještě větší zvyšování mezd, který opět spadne na nás podnikatele, kteří zaměstnáváme více lidí,“ předpokládá Vít Voláček. „V podstatě nám vláda říká ‚máme problém, musíme šetřit‘, ale snížení nákladů na státní zaměstnance jsou jen dvě procenta, což je na úrovni statistické chyby.“

Všichni panelisté se shodli na tom, že vláda své kroky nedostatečně vysvětluje, čímž zbytečně přichází o kredit. Jak přesný dopad na ekonomiku bude nový balíček mít, ale ukáže až jeho finální podoba v zákoně, který by prvním čtením měl projít ještě před létem.