Odlisnosti a podobnosti mezi ceskou a slovenskou DPPO sazba dane

České společnosti mají často dceřinou společnost nebo odštěpný závod na Slovensku, případně české finanční týmy jsou zodpovědné za slovenské sesterské společnosti. Velmi často se také setkáváme se situací, že české účetnictví je zpracováváno slovenským střediskem sdíleních služeb, případně celé nastavení funguje zrcadlově. Znalost základních principů stanovení výše slovenské daně z příjmů právnických osob může být proto extrémně užitečná, a to nejenom v případě, že vaše společnost se Slovenskem již intenzivně spolupracuje, ale také v případě, že o rozšíření podnikání na Slovensku uvažujete. V našem novém seriálu bychom vám postupně chtěli přiblížit některé rozdíly, ale i podobnosti mezi českou a slovenskou daní z příjmů právnických osob.

První oblast, které bychom se chtěli věnovat, je výše základní sazby daně z příjmů právnických osob. Tato v České republice činí už od roku 2010 19 %. Vývoj sazby DPPO jsme popsali v našem článku ZDE. Pro zajímavost také uvádíme, že daňová sazba v České republice se má od roku 2024 (po prvé v historii vzniku České republiky) navyšovat na 21 % v rámci tzv. konsolidačního balíčku.

Co se týká Slovenské republiky, sazba daně z příjmů právnických osob se liší v návaznosti na výši zdanitelných příjmů, tj. 15 % pokud zdanitelné příjmy nepřevyšují 49 790 EUR (cca 1 200 000 Kč) anebo v opačném případě 21 %. Aktuální limit pro aplikaci nižší sazby daně platí na Slovensku od roku 2021 a byl snížen z hodnoty 100 000 EUR tak, aby odpovídal limitu ročních příjmů, který zakládá povinnost registrovat se jako plátce DPH.

Za zmínku také stojí, že slovenská legislativa umožňuje poukázaní až 2 % (za splnění určitých podmínek) z daňové povinnosti neziskovým organizacím. Na druhou stranu, není možné od základu daně odečíst hodnotu darů poukázaných tuzemským osobám tak, jak je tomu v České republice (obecně do výše 10 % základu daně za splnění určitých podmínek). Podle slovenských pravidel je možné považovat za daňový výdaj jen dary do zahraničí, a to za velice omezených podmínek.

O dalších odlišnostech a podobnostech mezi českou a slovenskou daní z příjmů právnických osob vás budeme informovat v dalších dílech našich alertů. V případě dotazů kontaktujte autorky článku nebo tým EY, se kterým spolupracujete.

Autorky:

Gabriela Dias

Ladislava Zamazalová