Výběr regulatorních novinek za třetí čtvrtletí roku 2023

I když je v letních měsících tradičně tlumenější aktivita legislativních a regulatorních orgánů, zvláště komunitárních, objevila se ve 3. čtvrtletí řada důležitých novinek či posunů. Upozorňujeme zejména na činnost ESMA na poli investičních služeb, Evropské komise v oblasti ESG a z domácího prostředí pak na důležitá rozhodnutí bankovní rady ČNB, nově účinný zákon o preventivní restrukturalizaci, návrh novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech či výkladová vodítka ČNB a FAÚ v oblasti AML.

Obezřetnostní regulace

V polovině roku byla dosažena v rámci evropského trialogu politická dohoda ohledně nových pravidel obezřetného podnikání úvěrových institucí obsažených v návrhu nařízení CRR III a směrnice CRD VI. V rámci španělského předsednictví nadále pokračují tzv. technické trialogy nad konkrétním zněním příslušných ustanovení. Oficiální vyhlášení těchto klíčových obezřetnostních regulací tak zřejmě nelze očekávat dříve než zjara příštího roku.

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v létě zveřejnil a předložil Evropské komisi ke schválení finální návrh změn prováděcích technických norem (ITS) k reportingu úrokového rizika na bankovní knize (IRRBB). Cílem návrhu je zavést harmonizované požadavky na výkaznictví IRRBB napříč EU s důrazem na proporcionalitu, a to s různě detailními šablonami pro velké instituce, malé a nepříliš složité instituce i ostatní instituce. Čtyři z pěti nových výkazů se mají předkládat čtvrtletně, poslední ročně. Tento návrh je součástí reportingového rámce, jehož technický balíček má být zveřejněn v půlce října 2023. První referenční datum pro aplikaci těchto ITS je 30. září 2024.

Nezanedbatelný dopad na hospodářský výsledek českých bankovních subjektů bude mít rozhodnutí bankovní rady ČNB o zrušení úročení povinných minimálních rezerv (PMR) s účinností od 5. října 2023. Centrální banka přistoupila k tomuto kroku s odůvodněním snížit náklady na provádění měnové politiky při zachování její efektivity. Obdobné rozhodnutí přijala ECB již v červenci.

Bankovní rada ČNB dále rozhodla s účinností od 1. října 2023 o snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na úroveň 2 %. Bankovní rada při svém rozhodnutí vzala v úvahu postupné snižování cyklických systémových rizik v bankovních bilancích, současnou pozici české ekonomiky ve finančním cyklu, rozsah nahromaděných úvěrových rizik a celkové vyhodnocení zranitelnosti českého bankovního sektoru. Tvorbu proticyklické kapitálové rezervy naopak ČNB ordinuje bankám a záložnám v období nadměrného růstu úvěrů a tím i růstu systémového rizika.

Součástí obezřetného řízení rizik v bankách je již řadu let i regulace odměňování managementu. ČNB v létě uveřejnila výkladové stanovisko reagující na aktuální otázku související s přetrvávající vysokou mírou inflace. Podle stanoviska ČNB platný právní rámec odměňování v ČR a EU nepřipouští tzv. indexaci odložené variabilní odměny (tj. zvýšení zadržené části odměny manažera o procento růstu inflace nebo jeho poměrnou část). Celková výše variabilní odměny musí být dle názoru ČNB založena výhradně na výkonnostních kritériích, přičemž použití parametru růstu spotřebitelských cen je zjevně použitím nevýkonnostního kritéria. Následné úpravy po zohlednění rizik (ex-post risk adjustments) navíc mohou v minulosti udělenou variabilní odměnu upravovat pouze směrem dolů.

K řízení úvěrového rizika pak bankám může nově sloužit zákon č. 284/2023 Sb. o preventivní restrukturalizaci a související změnový zákon (zejména ve vztahu k insolvenčnímu řízení). S ohledem na opožděnou transpozici evropského práva se tato úprava stala v podstatě okamžitě účinnou k 23. září 2023. Preventivní restrukturalizaci lze definovat jako proces včasného ozdravení podnikatele (resp. provozu jeho závodu/podniku), u kterého byla včas rozpoznána podniková krize a u kterého tato krize ještě nedospěla do stádia úpadku. Směřuje k odvrácení úpadku, nikoli k jeho řešení. Takováto restrukturalizace by obecně měla být realizována při dohodě podnikatele (dlužníka) a jeho věřitelů, zavádějí se ale rovněž nástroje k překonání určité nesouhlasící části věřitelů. Podnikatel, jehož se restrukturalizace týká, vybírá věřitele, kteří se stanou zúčastněnými stranami (lze předpokládat, že financující banky jimi v zásadě vždy budou). Na pohledávky ostatních věřitelů se preventivní restrukturalizace nevztahuje. Výhodou řízení má být menší formálnost a částečné omezení publicity oproti standardním insolvencím.

Kapitálové trhy

V letním období zůstal velmi aktivní Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Ten spolu s příslušnými vnitrostátními orgány dohledu, vč. ČNB, zahájil společnou dohledovou akci zaměřenou na zveřejňování informací souvisejících s udržitelností a integraci rizik udržitelnosti. Cílem je posoudit, zda dohlížení správci aktiv dodržují příslušná ustanovení nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), nařízení o taxonomii a prováděcích opatření, včetně prováděcích aktů k UCITSD a AIFMD, pokud jde o zakomponování rizik udržitelnosti. Dalším cílem je shromáždit informace o rizicích tzv. greenwashingu v sektoru správy investic. Tato společná dohledová akce potrvá do 3. čtvrtletí 2024.

ESMA dále zveřejnila výsledky společné dohledové akce z roku 2022, která spočívala v provádění mystery shoppingu (kontrol v utajení), pokud jde o dodržování požadavků na zveřejňování nákladů a poplatků podle směrnice MiFID II. Investiční firmy splňují dle ESMA většinu regulatorních požadavků v této oblasti, nicméně úroveň souladu se v jednotlivých členských státech liší. Zjištěné nedostatky se týkají:

• významných rozdílů (mezi firmami i státy) ve formátu a obsahu zveřejňování ex post,
• odlišných praktik ve zveřejňování informací o pobídkách,
• nedostatečného informování klientů o implicitních nákladech,
• nekonzistentnosti ve způsobu, jakým firmy znázorňují kumulativní dopad nákladů a poplatků na návratnost investice,
• zveřejňování údajů o nákladech pouze v nominálních částkách a nikoli také v odpovídajících procentech.

ESMA dále přezkoumala a aktualizovala otázky a odpovědi o porozumění definici poradenství podle směrnice MiFID II, aby je uvedla do souladu s novými obchodními modely a nejnovějším technologickým vývojem. Dokument Q&A je vydán ve formě dohledové instrukce a je určen pro použití příslušnými vnitrostátními orgány dohledu při jejich dozorových činnostech. Instrukce se vztahuje mimo jiné na poskytování osobních doporučení, jaké formy poskytování informací dále mohou představovat investiční poradenství, perimetrové problémy ve vztahu k definici osobního doporučení a otázky používání příspěvků na sociálních sítích.

V Česku předložilo Ministerstvo financí vládě návrh novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) a souvisejících zákonů, která se snaží reagovat na nedostatky současné právní úpravy fondového financování.

Zaměřuje se v první řadě na praxi, kdy podlimitní fondy (tzv. patnáctkáři dle § 15 ZISIF) jsou i přes zákaz nabízeny veřejnosti nelicencovanými správci, nezřídka pod dojmem, že se jedná o regulované subjekty dohlížené ČNB. Návrh chce omezit investice do těchto fondů, a to prostřednictvím jejich povinného označení za subjekty rizikového kapitálu, zavedení informační povinnosti vůči investorům či minimální výše investice na úrovni 125 00 EUR (s výjimkou, o jejímž plnění bude informována ČNB). Bylo rovněž přidáno pravidlo zakazující používat slovo „fond“ v názvu osoby nelicencovaného správce podle § 15 ZISIF a sankční výmaz za porušení povinností daných zákonem.

Návrh má dále rozšířit možnost vytvářet podfondy. Umožní komanditní společnosti na investiční listy a uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem, vytvářet podfondy. Stanovuje se v něm najisto, že u investičních fondů vytvářejících podfondy stačí vyhotovit statut pouze ve vztahu k podfondům. Zjednodušuje se úprava nabízení a úschovy podílových listů, explicitně se uvádí, že fondy typu EuVECA a EuSEF nemusí mít depozitáře, a upřesňují se formulace ve vztahu k evropským fondům dlouhodobých investic (ELTIF). 

Dále návrh počítá se zavedením nového označení a zkratky SICAF pro zatraktivnění investičních fondů, které jsou akciovou společností. Investiční společnost neharmonizovaná právem EU by dále mohla být správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem. V neposlední řadě se zvyšují některé správní poplatky spojené s podnikáním v oblasti kolektivního investování. Účinnost novely je navržena od 1. července 2024.

ESG

Evropská komise vydala doporučení (EU) 2023/1425 o usnadnění financování přechodu k udržitelnému hospodářství. To je určeno podnikům, které chtějí přispět k přechodu ke klimatické neutralitě a environmentální udržitelnosti při současném posílení své konkurenceschopnosti a které za tímto účelem hledají finanční prostředky na investice. Účastníci trhu mohou toto doporučení uplatnit na přechod v oblasti klimatu i životního prostředí. Připomíná, že účastníci trhu mohou k jeho financování dobrovolně využít nástroje z unijního rámce udržitelného financování.

Velkým podnikům a finančním zprostředkovatelům (bankám) Komise doporučuje, aby při spolupráci s malými a středními podniky (SME) uplatňovali zásadu proporcionality a při vyžadování informací od partnerů, dodavatelů a zákazníků v hodnotovém řetězci SME zachovávali zdrženlivost.

Investice k dosažení souladu s taxonomií do pěti (výjimečně deseti) let se uznávají jako kapitálové výdaje, které jsou plně v souladu s taxonomií, pokud jsou doprovázeny plánem přechodu na úrovni činností. Kromě toho jsou investice do tzv. přechodných činností (hospodářské činnosti, u nichž v současné době neexistuje žádná alternativní technologie a jejichž výkonnost již směřuje k budoucí klimatické neutralitě) považovány za investice do nejlepších dostupných technologií, a proto jsou rovněž uznány jako investice v souladu s taxonomií.

Komise dále přijala Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (ESRS), a to pro všechny společnosti, na které se vztahuje směrnice CSRD. ESRS pokrývají celou řadu oblastí týkajících se životního prostředí, sociálních otázek a řízení podniků, včetně změny klimatu, biodiverzity a lidských práv. ESRS poskytuje informace pro investory, aby pochopili dopady činnosti společností, do kterých investují, na udržitelnost. Též berou v úvahu zajištění interoperability mezi předpisy EU a ostatními globálními normami tak, aby se předešlo zbytečnému dvojímu reportingu ze strany korporací. Komise v té souvislosti uveřejnila přehled otázek a odpovědí, týkající se přijímaní ESRS.

Evropská komise také zahájila konzultaci s cílem získat zpětnou vazbu k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR). Konzultaci bude doprovázet řada workshopů, které budou zahájeny 10. října, a potrvá do 15. prosince.

Pro oblast kapitálových trhů ESMA vydala veřejné prohlášení o zveřejňování informací o udržitelnosti, které by měly být zahrnuty do prospektů cenných papírů. Jde o očekávání ESMA ohledně specifických požadavků na zveřejňování podle nařízení o prospektu ve vztahu k záležitostem souvisejícím s udržitelností v akciových a neakciových prospektech v oblasti ESG. To by mělo napomoci

• zajistit, aby národní orgány dohledu zaujaly koordinovaný přístup ke kontrole zveřejňování informací v prospektech souvisejících s udržitelností;
• poskytnout emitentům a jejich poradcům informace o zveřejnění, která mají být zahrnuta do jejich prospektů; a
• podporovat schopnost investorů činit informovaná investiční rozhodnutí s ohledem na důležitost zveřejňování informací týkajících se záležitostí souvisejících s udržitelností.

Evropská bankovní federace (EBF) publikovala své připomínky k návrhu evropského nařízení o ESG ratingu.  Vzhledem ke stěžejní roli těchto ratingů v udržitelném financování a k nedávnému významnému růstu tohoto trhu se EBF domnívá, že podstatné zvýšení transparentnosti a srovnatelnosti v oblastech, jako jsou modely, předpoklady, metodiky, a zavedení dohledu ze strany ESMA by představovaly zásadní zlepšení aktuálního ESG rámce. EBF proto vítá navrhované zavedení zveřejňování (na webových stránkách poskytovatelů ratingu ESG) metodologií, informací o poplatcích hodnocených společností, zdrojích dat, časových razítkách a také o úrovni nezávislosti poskytovatelů ratingů. Dle bankovní federace by regulace ratingů ESG měla být stejně přísná jako regulace tradičních ratingových činností. EBF také doporučuje, aby poskytovatelé ratingů ESG působící v EU podléhali stejným požadavkům, bez ohledu na to, zda sídlí v EU či nikoli, aby se zajistily rovné podmínky pro účastníky trhu. EBF navíc volá po regulaci poskytovatelů dat ESG, neboť data jsou dle jejího názoru základem udržitelného finančního rámce a regulace jejich poskytovatelů je zásadní pro zajištění celkové důvěryhodnosti a fungování trhu. Podobně se vyjádřila k návrhu nařízení o ESG ratingu i evropská asociace správců aktiv EFAMA.

Ochrana spotřebitele

K efektivnější ochraně práv spotřebitelů, resp. klientů v bankovnictví mohou za určitých podmínek přispět i následující dva vládní návrhy obecných zákonů, vycházející z požadavků komunitárního práva.

Prvním z nich je návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním (někdy též o hromadných žalobách). Jeho cílem je komplexně upravit hromadné vymáhání podobných nároků spotřebitelů vůči podnikateli v jednom řízení. ČR je s transpozicí evropského práva v této věci již v prodlení.

Podstata navrhované hromadné žaloby spočívá v tom, že jednou žalobou mají být uplatněny všechny nároky dotčených spotřebitelů vzniklé z jediné (protiprávní) činnosti podnikatele. Procesní legitimaci k podání hromadné žaloby má mít v souladu s unijní regulací určená nezisková osoba, která má řízení rovněž financovat, a bude tak nést finanční riziko neúspěchu ve věci. Procesní postavení členů skupiny, jejichž nárok je v řízení projednáván a kteří budou vymezeni na opt-in principu, však bude omezené na několik vydefinovaných práv a tito nebudou považováni za účastníky řízení. Hromadné řízení bude rozděleno na dvě fáze: (i) řízení o přípustnosti hromadné žaloby a (ii) řízení o žalobě samotné. Ministerstvo spravedlnosti má dle návrhu zprovoznit rejstřík hromadných řízení.

Druhou vládní předlohou je návrh zákona o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, a to včetně bankovnictví. Obsahuje ustanovení, která mají usnadnit přístup ke službám hendikepovaným, seniorním, těhotným a dalším spotřebitelům, kteří se potýkají s jiným funkčním omezením. Návrh se dotýká i celé řady finančních služeb, včetně většiny spotřebitelských úvěrů, většiny investičních služeb či služeb platebních, a rovněž požadavků na bankomaty a platební terminály. Vládní verze návrhu zákona se liší od předchozí mimo jiné zařazením konkrétních požadavků přímo do přílohy zákona, nikoli do podzákonných předpisů. Účinnost je stanovena na 28. června 2025.

K ochraně spotřebitelů přispívá též ochrana osobních údajů. Proto upozorňujeme, že Evropská komise přijala rozhodnutí o dostatečné úrovni ochrany nového Evropsko-amerického rámce pro soukromí dat. Ten přináší nové závazné prvky ochrany osobních údajů, které jsou reakcí na identifikované nedostatky v předchozím rámci poté, co Soudní dvůr EU zrušil platnost předchozího rozhodnutí o odpovídající ochraně označované jako Privacy Shield. V aktuálně přijatém rozhodnutí se uvádí, že přijetím nových opatření USA zajistily dostatečnou úroveň ochrany pro osobní údaje předávané z EU americkým společnostem, která je srovnatelná s GDPR. Na základě tohoto rozhodnutí mohou osobní údaje proudit z EU k americkým společnostem, které jsou k novému rámci připojeny, aniž by bylo nutné zavádět dodatečná bezpečnostní opatření na ochranu osobních údajů.

AML

Banky musí zohlednit, že EBA již uveřejnila ve všech úředních jazycích EU znění

• obecných pokynů ke strategiím a kontrolám pro zajištění účinného řízení rizik praní peněz nebo financování terorismu při poskytování přístupu k finančním službám a
• aktualizovaných obecných pokynů podle článku 17 a čl. 18 odst. 4 směrnice AMLD k rizikovým faktorům praní peněz a financování terorismu,

jejichž obsahem jsme se na stránkách Bankovnictví zabývali již dříve v tomto roce. Pokyny vstoupí v účinnost tři měsíce po uveřejnění, tedy 2. listopadu 2023.

Neméně podstatný pro praxi v oblasti AML je dohledový benchmark ČNB č. 2/2023 k provádění kontroly klienta prostřednictvím systému k monitoringu transakcí. Reaguje na vybraná kontrolní zjištění ČNB v systému preventivních opatření, která musí povinná osoba uplatňovat v zájmů účinné implementace postupů k provádění průběžné kontroly klienta prostřednictvím pravidelného monitoringu transakcí (AML monitoring). Benchmark se zaměřuje na nedostatky v oblasti systému vnitřních zásad a rizikově orientovaného přístupu, dále se zabývá nastavením monitoringu (i v souvislosti s požadavky na IT/IS), postupy vyhodnocování rizika podezřelosti transakcí, navazujícími procesy a v neposlední řadě aktuálními trendy při využívání nových technologií, jako jsou prvky umělé inteligence a s nimi spojená rizika.

Aktivní byl v letních měsících i Finanční analytický úřad (FAÚ), který publikoval na svých webových stránkách

• stanovisko v souvislosti se zařazením Chorvatska na tzv. „šedý seznam“ Finančního akčního výboru (FATF). FAÚ v této souvislosti vyjasňuje klasifikaci jurisdikce jako „vysoko rizikové třetí země“ dle AML zákona. K ní nestačí zařazení na tzv. „šedý seznam“ zemí pod zvýšeným monitoringem FATF, je vyžadováno až zařazení na tzv. „černý seznam“, na němž jsou státy, které jsou subjektem výzvy FATF ke zjednání nápravy. FAÚ rovněž upozorňuje, že členský stát EU nikdy nemůže být považován za vysoce rizikovou třetí zemi, jelikož z definice není třetí zemí;
• aktualizovaný metodický pokyn k uplatňování opatření vůči politicky exponovaným osobám (PEP). Změny zahrnují rozšíření seznamu vnitrostátních funkcí PEP o několik položek, dále úpravy vztahu PEP k právnickým osobám a další změny v oblastech, jako je identifikace klienta PEP, doba trvání statusu PEP nebo odlišení pojmu „zdroj peněžních prostředků nebo jiného majetku klienta“ a „původ majetku klienta PEP“;
• aktualizovaný metodický pokyn ke kopírování průkazů totožnosti pro účely AML zákona, který má sice rozdílnou systematiku, nicméně hlavní principy jsou zachovány. Je jasněji vysvětlena možnost kopírovat průkazy totožnosti bez souhlasu jeho držitele na základě AML zákona. Obecný výklad je dále zestručněn a doplněn příklady.

S průkazy totožnosti souvisí i to, že vláda schválila návrh novely zákony o právu na digitální služby. Ten zavádí možnost získat tzv. digitální stejnopis průkazu, který bude sloužit ke stejným účelům jako fyzický průkaz. Digitální stejnopis průkazu je zamýšlen jako doplnění fyzické verze, nikoli jako její nahrazení, a jeho užití je čistě dobrovolné. Nicméně, všechny soukromé osoby, kterým právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, budou muset umožnit prokazování identity rovněž digitálním stejnopisem od 1. ledna 2025. Naopak, některé orgány veřejné moci budou mít dle návrhu povinnost umožnit prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem již od 1. ledna 2024, ostatní orgány veřejné moci pak o půl roku později. Digitální stejnopis má přitom být omezen na prezenční využití, nebude možné ho použít k dálkovému ověření totožnosti.

Vláda rovněž poslala do Poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým se mění zákon o občanských průkazech a insolvenční zákon. Cílem je zachovat používání rodných čísel, a to jak v občanských průkazech, tak i pro potřeby ztotožňování dlužníků v insolvenčních řízení, a nepřecházet na nový systém bezvýznamových klientských identifikátorů a bezvýznamových směrových identifikátorů.

Uzávěrka obsahu článku byla k 18. září. Nezahrnuje tedy celé 3. čtvrtletí.