Výběr regulatorních novinek za druhé čtvrtletí roku 2023

Přinášíme přehled důležitých změn, které se v unijní nebo tuzemské regulaci bankovního sektoru v uplynulém čtvrtletí udály. 

Na úrovni Evropské unie pokračovala především zvýšená regulatorní aktivita v oblasti udržitelnosti (ESG). Taktéž byly oficiálně publikovány předpisy upravující obchodování s kryptoaktivy. Před koncem června navíc přišla ze Švédska zpráva, že bylo v rámci trialogu dosaženo předběžné (politické) dohody ohledně industrií bedlivě sledovaného tzv. bankovního balíčku dokončujícího implementaci standardu Basel III v EU (nařízení CRR III a směrnice CRD VI). Dohodu musí ještě formálně schválit Rada i Evropský parlament.

Obezřetnostní regulace

Poté, co se v předjaří otřásala stabilita bankovních domů ve Spojených státech i Evropě, Evropská komise v dubnu uveřejnila návrh na další posílení stávajícího rámce EU pro krizové řízení bank a pojištění vkladů. Věnuje v něm zvýšenou pozornost středně velkým a menším bankám. Návrh by měl umožnit příslušným orgánům využít i v případě problémů těchto institucí jiné způsoby řešení než jejich likvidaci (například převod vkladů do zdravé banky), a to se zapojením prostředků vybraných od bank do fondů a jiných schémat na ochranu vkladatelů. První obrannou linií při řešení krize nicméně nadále zůstává vnitřní schopnost bank absorbovat ztráty. Legislativní balíček nyní projedná Evropský parlament a Rada.

Na podporu schopnosti bank a příslušných orgánů řešit finanční krize nelikvidačním způsobem vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) s účinností od 1. ledna 2024 obecné pokyny o testování, resp. posuzování schopnosti řešit krizi (resolvability). Banky by měly podle pokynů provést alespoň jednou za dva roky sebehodnocení svých kapacit k řešení krize, včetně převodu činností, aktiv nebo pasiv na jinou instituci (transferability). Příslušné rezoluční orgány (v Česku je to ČNB) se následně musí na základě tohoto sebehodnocení a vlastního testování ujistit o schopnosti resolvability každé dotčené instituce. První sebehodnocení mají být bankami předložena do konce roku 2024, první testování ze strany příslušných orgánů dokončena o rok později. Před koncem roku 2025 také pokyny ukládají globálně významným institucím (G-SIIs) a jiným komplexním bankám dokončit přípravu svých hlavních předpisů (master playbook) celostně pokrývající řešení krize v rámci jejich finanční skupiny.

S obezřetností stále více souvisí též digitální odolnost, resp. kybernetická bezpečnost. Evropské orgány dohledu (ESAs) zahájily veřejnou konzultaci k první vlně prováděcích předpisů k nařízení o digitální operační odolnosti (DORA).  Prvních pět z celkově 13 očekávaných regulatorních aktů (RTS/ITS) k DORA, k nimž je možno uplatnit připomínky do 11. září, zahrnuje:

• řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT)
• zjednodušené řízení rizik v oblasti IKT, 
• kritéria pro klasifikaci incidentů v oblasti IKT, 
• šablony pro registr informací, 
• specifikaci přístupu k IKT službám poskytovaným tzv. třetími stranami. 

ESAs by je měly po vypořádání připomínek předložit Komisi ke schválení do 17. ledna příštího roku. 

České ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů. Součástí tohoto především fiskálního legislativního balíčku je i úprava podmínek stavebního spoření od 1. ledna 2024. Podle aktuálního návrhu má být státní příspěvek snížen na polovinu, tj. ze dvou tisíc na tisíc korun při úložce 20 000 Kč ročně. Balíček obsahuje i rozšíření možnosti poskytovat stavební spoření na všechny banky, i když média spekulují, že tato možnost bude z návrhu vypuštěna.

Bankovní rada ČNB na svém jarním jednání o finanční stabilitě rozhodla snížit od 1. července sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 2,25 %. Odkázala přitom na pozici ekonomiky v sestupné fázi finančního cyklu, rozsah dříve přijatých cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru a současnou úroveň ekonomických a geopolitických nejistot. ČNB přitom neočekává, že by v horizontu 12 měsíců mělo dojít ke zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy. 

Zároveň pro poskytování úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí zrušila s účinností od stejného data dosavadní limit 45 % (resp. 50 % pro mladé do 36 let) úvěrového ukazatele DSTI, který vyjadřuje poměr výdajů spotřebitele vyplývajících z celkové výše jeho dluhů k jeho příjmům. Již dříve platné horní hranice ukazatelů DTI (8,5 resp. 9,5 pro mladé) a LTV (80 % resp. 90 % pro mladé) zůstávají nezměněné. Tato úprava nepochybně rozšíří množinu spotřebitelů, kteří dosáhnou na hypotéku.

Ochrana spotřebitele

Postavení spotřebitelů se dotkne rovněž nová směrnice EU o poskytování finančních služeb na dálku. Komise přivítala, že bylo v červnu dosaženo předběžné (politické) dohody mezi Radou a Europarlamentem na jejím znění, které nahradí dvacet let starou komunitární úpravu. Plná harmonizace by měla zajistit stejnou míru ochrany zákazníka na celém unijním trhu. Úprava se dotýká především předsmluvních informací, realizace práva na odstoupení od smlouvy a přitvrzuje vůči poskytovatelům on-line finančních služeb i v oblasti vymáhání, resp. sankcí.

Významné je, že speciální (sektorová či produktová) pravidla mají mít přednost před touto obecněji koncipovanou a jen podpůrně použitelnou směrnicí. Tuto skutečnost vítá též Evropská bankovní federace (EBF) ve společném stanovisku vydaném s dalšími pěti evropskými zájmovými sdruženími úvěrových institucí k návrhu směrnice o distančním poskytování finančních služeb. Nicméně tyto asociace se kriticky stavějí k některým aspektům návrhu, jako je zajištění soustavné on-line možnosti odstoupení od smlouvy při řádném neposkytnutí předsmluvních informací.

Kapitálové trhy

Nejen banky, jejich finanční skupiny, ale též naše široká veřejnost nyní bude sledovat projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, v Poslanecké sněmovně. Obsahuje řadu různých tematických okruhů, čítajících mimo jiné nový legislativní rámec pro:

• dlouhodobý investiční produkt (dříve též „účet dlouhodobých investic“ nebo „investiční penzijní účet”) a jeho poskytovatele, přičemž má dojít k odstranění nerovné úpravy zdanění a podpory pro různé spořící a investiční produkty, 
• alternativní účastnický fond podléhající menším omezením dnes platným pro penzijní fondy s cílem podpoření investic do private equity fondů a do infrastrukturních projektů,
• vyšší mobilitu účastníků v transformovaných fondech, aby měli účastníci možnost zvážit a realizovat méně konzervativní možnosti investování,
• výši státního příspěvku na penzijní spoření, zahrnující zvýšenou spodní a horní hranice příspěvků účastníků a lineární státní příspěvek ve výši 20 %,
• využívání XML formátu exekutory v komunikaci s nebankovními finančními institucemi,
• obchodování s korporátními dluhopisy, obsahující změny ve vydávání prospektu a otázkách insolvence emitenta, 
• náklady předčasného splacení hypotéky.

Lze očekávat, že právě o výši nákladů, které budou banky oprávněny požadovat po klientovi při předčasném splacení hypotéky, se mezi zákonodárci povede největší debata. Vláda vyšla z návrhu České bankovní asociace, která jím reagovala na přísnou výkladovou a sankční praxi ČNB ve vztahu k současnému znění zákona o spotřebitelském úvěru. Vládní návrh vymezuje případy, kdy bude předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení pro klienta zdarma (kupříkladu předčasné splacení do 25 % celkové výše úvěru). Oproti stávající úpravě podrobněji vysvětluje způsob určení výše účelně vynaložených nákladů vzniklých poskytovateli v souvislosti s předčasným splacením. Tyto náklady budou vypočítávány jako administrativní náklady do 1 000,- Kč a tzv. úrokový gap, který představuje rozdíl mezi výší zafixovaného úroku a výší referenčního úroku, vysledovaného z tržních sazeb, které bude sledovat a uveřejňovat ČNB. Náklady přenesené na spotřebitele však nesmí překročit 2 % z předčasně splacené částky. 

Na unijní úrovni bylo v Úředním věstníku vyhlášeno nařízení EU 2023/1114 o trzích kryptoaktiv (MiCA), které se po vydání jej provádějících aktů v přenesené pravomoci (RTS) použije od 30. prosince 2024.

Komise oznámila soubor opatření týkající se retailových investic, který v rámci drobného investování klade důraz na zájmy spotřebitelů. Tento legislativní soubor sestává z novelizací směrnic MiFID II, IDD, UCITS/AIFMD, Solvency II a nařízení o PRIIPs. Jeho cílem je zejména:   

• upravit informace o investičních produktech a službách, 
• zvýšit transparentnost a srovnatelnost nákladů,  
• zajistit, aby všichni drobní investoři dostávali alespoň jednou ročně přehledný výpis investiční výkonnosti jejich portfolia,  
• řešit střety zájmů při distribuci investičních produktů 
• chránit drobné investory před klamavými obchodními praktikami, 
• zajistit vysokou úroveň odborné kvalifikace finančních poradců, 
• snížit administrativní zátěž a zlepšit dostupnost produktů a služeb pro zkušenější drobné investory či
• posílit spolupráci v oblasti dohledu. 

EBF k této iniciativě Komise vydala společně se zájmovými sdruženími pojišťoven a dalšími profesními asociacemi prohlášení, ve kterém sice vítají posun k digitální komunikaci a snahu zefektivnit zveřejňování informací. Vyjadřují však obavu z nepředvídatelných následků takových aspektů navrhované regulace, jako jsou zákazy provizí, aplikační složitost nebo časová náročnost, jdoucí na úkor deklarovaného snížení informační zátěže klientů, zjednodušování přístupu k finančním službám i řešením vytvořeným zákazníkům na míru. 

Pozornost při poskytování investičních služeb je dále dobré věnovat novým obecným pokynům Evropského orgánu pro cenné papíry (ESMA) k určitým požadavkům MiFID II ohledně vhodnosti (suitability). Do pravidel z roku 2018 jsou nyní začleněny faktory, rizika a preference z oblasti udržitelnosti, pokud jde organizační a provozní požadavky na obchodníky s cennými papíry. Revize čerpala rovněž z výsledků společné dohledové akce k aplikaci požadavků na vhodnost, kterou provedly národní orgány dohledu v roce 2020. ESMA předpokládá, že k pokynům bude pravidelně aktualizovat webovou stránku k otázkám a odpovědím. Tyto obecné pokyny nabývají účinnosti 3. října a ČNB již oznámila, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s nimi.

Současně přitom probíhá (až do 15. září) veřejná konzultace ESMA k udržitelnosti v oblastech vhodnosti a řízení produktů (product governance). Cílem této konzultace je získat sektorovou zpětnou vazbu a ze strany ESMA lépe pochopit, jak jsou požadavky směrnice MiFID II implementovány napříč EU a jakým překážkám v adresáti této regulace čelí. Očekává též zpětnou vazbu k zavedení faktorů z oblasti udržitelnosti do investičního poradenství a správy portfolia, včetně poskytování produktů a služeb v oblasti udržitelných investic retailovým klientům. 

ESG

Tím se dostáváme k bohatým unijním aktivitám v oblasti udržitelnosti (ESG).

Komise uveřejnila odpovědi na otázky položené ze strany ESAs ohledně Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR). Mají posloužit tržním subjektům s aplikací SFDR, především v kontextu regulatorních technických norem platných od ledna 2023. Cílem je rovněž napomoci k vyjasnění vztahů mezi SFDR a dalšími součástmi právního rámce pro udržitelné finance. Otázky a odpovědi jsou k dispozici na stránkách ESMA.

Komise dále předložila nový balíček opatření, který má představovat nadstavbu a posílení dosavadního rámce EU pro udržitelné finance. Komise jednak doplňuje Taxonomii EU prostřednictvím delegovaných aktů o nový soubor kritérií taxonomie pro hospodářské činnosti, které významně přispívají k jednomu nebo několika environmentálním cílům. Jde o: 

• udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, 
• přechod na oběhové hospodářství, 
• prevenci a omezování znečištění, 
• ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů. 

Dále Komise předložila návrh nařízení o poskytovatelích ratingu pro oblast ESG. Nová pravidla by měla investorům umožní přijímat informovanější rozhodnutí ohledně udržitelných investic. Poskytovatelé ratingů ESG, kteří nabízejí služby investorům a společnostem v EU, budou muset získat povolení od ESMA a budou podléhat jejímu dohledu.

Evropské orgány dohledu (ESAs) navrhují změny rámce pro zveřejňování informací v návaznosti na problémy identifikované od přijetí SFDR, k němuž provedli i veřejnou konzultaci. Změny si kladou za cíl: 

• rozšíření seznamu univerzálních sociálních ukazatelů pro zveřejňování hlavních nepříznivých dopadů investičních rozhodnutí na životní prostředí a společnost, jako jsou příjmy z nespolupracujících daňových jurisdikcí nebo zasahování do zakládání odborů; 
• vylepšit obsah dalších ukazatelů nepříznivých dopadů a jejich příslušných definic, použitelných metodik, vzorců pro výpočty i prezentace podílu odvozených informací, 
• přidání informací o produktech týkajících se dekarbonizačních cílů,
• vylepšení zveřejňování informací o principu „vážně nepoškozovat“ (DNSH),
• zjednodušení vybraných vzorů, změny v přístupu k derivátům, úpravu definice rovnocenných informací a jiné. 

Dalším výrazně rezonujícím tématem je „lakování na zeleno“ (tzv. greenwashing). ESAs představily společné chápání greenwashingu a varují před souvisejícími riziky ve finančním sektoru. Evropští regulátoři považují za greenwashing postup, kdy sdělení, prohlášení, činnost, či jiná komunikace v oblasti udržitelnosti nepodávají jasný a správný obraz o entitě, finančním produktu či službě, co do jejich profilu v oblasti udržitelnosti. Dále vypichují aktivity náchylné ke greenwashingu: především přísliby budoucího výkonu v oblasti ESG, různé související cíle, označení či certifikace. ESAs nastiňují, jak se v rámci regulatorní a dohledové činnosti s greenwashingem vypořádat. To zahrnuje pravidla zakazující neférovou komunikaci a marketing, EU Taxonomii, zveřejňování informací a konkrétní ustanovení obecných pokynů EBA. 

V této souvislosti se ke greenwasingu veřejně vyjádřila i EBF. Bankovní federace je znepokojena, pokud jde o srozumitelnost samotného pojmu „greenwashing“. Vnímá jeho současnou úpravu jako nedostatečně jasnou a konzistentní. To podle ní zvyšuje možnost nespravedlivých obvinění z lakování na zeleno, se kterými se pojí nejen reputační dopady, ale též riziko odrazení finančních institucí z podpory financování přechodu na udržitelné financování a podlomení důvěry trhu v produkty udržitelného financování. EBF by proto uvítala: 

• hlubší harmonizaci existujícího rámce, s jednoznačnými pravidly pro finanční i nefinanční podniky, 
• navázání greenwashingu na škodu způsobenou integritě trhu nebo ochraně spotřebitele, skrze nepravdivé informace nebo zatajení informací, které by mohlo mít vliv na rozhodování v oblasti udržitelnosti, 
• zohlednění hrubé nedbalosti nebo úmyslu při posuzování obvinění z greenwashingu, 
• jednotný přístup k použití zástupných hodnot (proxies) a odhadů, včetně seznamu akceptovatelných zástupných hodnot na úrovni EU, 
• regulaci poskytovatelů ESG ratingů a ESG dat. 

Alternativně navrhuje EBF na nejbližší roky, než bude regulace stabilizována a kvalitní data dostupná, zavést pravidla, která by institucím vytvářela „bezpečný přístav“ a při jejichž respektování se greenwashingu nedopustí. 

AML

Významným unijním počinem v oblasti předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu (AML/CFT) je nové nařízení (EU) 2023/1113 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv. Jeho aplikace by měla zesílit dohledatelnost konkrétních převodů peněz v jakékoli měně a vymezených kryptoaktiv tím, že stanoví požadavky na informace o plátcích a příjemcích doprovázející tyto převody. Dále stanoví pravidla pro vnitřní předpisy, postupy a kontroly. Nařízení vychází z doporučení Finančního akčního výboru (FATF) a aplikuje se na poskytovatele platebních služeb a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud jsou usazeni v EU. Bude se podle něj postupovat od 30. prosince 2024, a to rovněž v souladu s obecnými pokyny EBA, které k jeho provedení budou vydány. 

ČNB deklarovala, že bude při výkonu dohledu od 2. října postupovat v souladu s obecnými pokyny EBA k používání řešení pro onboarding klientů na dálku v kontextu regulace AML/CFT a ochrany osobních údajů. Pokyny se v úvodní části věnují obecně interním postupům pro provádění identifikace na dálku, včetně postupů před přijetím nových technologických řešení a následně pro monitorování jejich fungování. Dále upravují konkrétní zjišťování a ověřování identifikačních údajů zákazníků. Závěrem se zabývají přebíráním identifikace klienta a outsourcingem.

EBA publikovala zprávu o rizicích v oblasti AML/CFT spojených s nebankovními platebními institucemi v EU. Z výsledků se podává, že platební instituce obecně posuzují a řídí rizika v této oblasti nedostatečně. Dle závěrů EBA ani některé příslušné orgány nedělají dostatek pro efektivní dohled nad tímto sektorem. Výsledkem pak je, že instituce s nedostatečnými kontrolami praní peněz mohou v EU operovat pomocí usídlení se v členském státě s méně přísnými postupy dohledu a následného přeshraničního poskytování služeb. 

EBA rovněž zahájila konzultaci k novelizaci obecných pokynů k rizikům praní špinavých peněz a financování terorismu, která by zahrnula poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy (tzv. CASP). Pro tento segment návrh pokynů přináší faktory, které mohou svědčit o vystavení CASP větším nebo menším AML/CFT rizikům. Návrh popisuje, jak by měli poskytovatelé těchto služeb nastavit své hloubkové kontroly klientů. Součástí jsou však i pokyny pro ostatní úvěrové a finanční instituce týkající se řízení rizik spojených s jejich obchodními vztahy s CASP nebo jinou expozici vůči kryptoaktivům. Konzultace probíhá do 31. srpna. 

Oblast AML/CFT je akcentována i v novém zákoně č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů, který nabývá účinnosti 1. srpna a se zpožděním transponuje příslušnou unijní směrnici. Cílem je poskytnout oznamovateli (whistleblower) v soukromém i veřejném sektoru záruky, že pokud stanoveným způsobem oznámí skutečnosti nasvědčující tomu, že se někdo dopustil protiprávního jednání (například v oblasti praní špinavých peněz), nebude nijak postižen.  V souvislosti s tímto zákonem byla přijata mimo jiné i novela AML zákona č. 172/2023 Sb., obsahující změnu vymezení tzv. vnitřního oznamovacího systému a ochranu oznamovatele v rámci FAÚ. 

Mezinárodní sankce (Rusko)

Rada EU přijala koncem června jedenáctý soubor omezujících opatření vůči Rusku. Rozšířila kritérium pro zařazení na sankční seznam týkající se obcházení sankčních opatření tak, aby se vztahovalo i na toho, kdo významně maří omezující opatření takovým způsobem, že přispívá ke schopnosti Ruska vést válku. Dále Rada zavedla nové kritérium pro zařazení na seznam, jež se vztahuje na společnosti v odvětví IT/IS, které poskytují ruským zpravodajským službám kritické technologie a software. V neposlední řadě pak zařadila na sankční seznamy více než stovku nových osob a subjektů. Omezující opatření EU vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny se tak ke konci června vztahovala na téměř 1800 osob a subjektů.

Již počátkem května přitom Rada přijala nový sankční rámec pro cílená omezující opatření, který umožňuje Unii uvalit sankce na osoby podporující jednání nebo jednající s cílem podrýt nebo ohrozit suverenitu a nezávislost Moldávie.  Zařadila také první osoby na sankční seznam vedený v této souvislosti.

Nařízením Rady (EU) č. 2023/426 byla zavedena nová povinnost informovat FAÚ o vybraných pohybech prostředků osob vedených na sankčním seznamu z důvodu války na Ukrajině. FAÚ vydal tiskovou zprávu o zavedení této povinnosti a přiložil formulář k podávání informací o těchto pohybech. Česká vláda zařadila v souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině na nový vnitrostátní sanční seznam první tři osoby.