Soubory movitých věcí

Soubory movitych veci

Podle zákona o daních z příjmů se za samostatný hmotný majetek považuje i soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, pokud jeho vstupní cena převýší 80 000 Kč a doba použitelnosti překročí 1 rok.

Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se dle zákona o daních z příjmů rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Vstupní cena souboru se stanoví jako součet vstupních cen všech položek, které jsou součástí souboru. Do souboru lze zařadit i majetky, které by samy o sobě vstupní cenu ve výši 80 000 Kč nepřekročily, nicméně v sumě s ostatními majetky zařazenými do daného souboru tuto částku překročí.

V případě použití souboru klade zákon o daních z příjmů na poplatníka dodatečné povinnosti, a to zejména povinnost průkazné evidence o jednotlivých věcech zařazených do souboru a o všech jeho změnách (přírůstky, úbytky). Z pohledu administrativy tedy není použití souboru výhodnější v porovnání se situací, kdy by poplatník evidoval jednotlivé majetky samostatně.

Mohou však existovat situace, kdy může být použití souboru majetku výhodnější či praktičtější.  Jednou z nich je použití souboru v situaci, kdy hlavní funkční předmět je zařazen do nižší odpisové skupiny než ostatní předměty. Vzhledem k tomu, že odpisová skupina pro celý soubor je stanovena podle hlavního funkčního předmětu, budou se v takové situaci všechny majetky zařazené do souboru odpisovat ve stejné skupině, jako hlavní funkční předmět, ačkoliv jejich odpisová skupina by byla v případě samostatného zařazení odlišná.

Druhou výhodou může být postup v případě výměny části souboru. V případě, že by poplatník evidoval hmotné majetky samostatně, pak by se výměna jednoho majetku za druhý chovala jako vyřazení původního a zařazení nového majetku. U souboru majetku bude toto fungovat jako oprava výměnným způsobem (za předpokladu, že dojde k náhradě movité věci za věc se stejnými parametry).

Třetí potenciální výhoda je spojena s možností tvorby rezerv na opravy hmotného majetku. Rezervu na opravy lze totiž tvořit pouze k hmotnému majetku, a nikoliv k majetkům, jejichž pořizovací hodnota nepřesáhne 80 000 Kč. Pokud by ovšem bylo možné z takovýchto majetků soubor vytvořit, pak by bylo možné i k takovému majetku tvořit rezervu na opravy. Jak ovšem plyne z judikátu 9 Afs 307/2017–24, je nezbytné pro existenci souboru dodržet veškeré podmínky stanovené pro soubor zákonem o daních z příjmů (zejména zařazení do jedné odpisové skupiny).

Na závěr bychom nicméně chtěli upozornit, že z právní úpravy není zcela jasné, v jakých případech lze soubor majetku vytvořit. Doporučujeme proto, abyste přistupovali k procesu vytváření souborů s opatrností a pečlivě zvážili, zda vaše konkrétní situace splňuje všechny relevantní požadavky stanovené zákonem o daních z příjmů (zejména zda se jedná o dílčí část výrobního nebo jiného celku.)

Pro další dotazy se, prosím, obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, s nimiž jste v kontaktu.

Autorky:

Ladislava Zamazalová

Veronika Šotolová