Doručování odvolateli v územním řízení s velkým počtem účastníků

Doručování odvolateli v územním řízení s velkým počtem účastníků

Dne 7. prosince 2023 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek, č. j. 6 As 285/2021-55 (dále jen „Rozsudek“), v němž se vyjádřil ke způsobu doručování v územním řízení s velkým počtem účastníků vedlejšímu účastníkovi tohoto řízení, tedy osobě, jejíž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,¹ kterému bylo v prvním stupni, po tom, co podal odvolání doručováno veřejnou vyhláškou dle ustanovení § 144 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

V daném případě napadl stěžovatel kasační stížností usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2021, ve kterém Městský soud došel k závěru, že stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí o umístění stavby vydaném v řízení s velkým počtem účastníků doručovaného veřejnou vyhláškou dne 18. června 2020 (dále jen „Rozhodnutí“), byla podána opožděně, neboť byla podána až dne 26. března 2021, a odmítl ji. Stěžovatel přitom za den doručení Rozhodnutí považoval 3. únor 2021, kdy se při nahlížení do spisu s následně napadeným rozhodnutím seznámil. Stěžovatel byl v předmětném územním řízení jedním ze dvou odvolatelů, v řízení postupoval od počátku aktivně, a proto považoval doručování veřejnou vyhláškou za nepřiměřeně tvrdé a odpírající právo na soudní ochranu.

Nejvyšší správní soud v Rozsudku uvedl, že ačkoli by se v odvolacím územním řízení s velkým počtem účastníků mohlo doručovat veřejnou vyhláškou, nejde o obligatorní způsob doručování pro tento typ řízení. Správní orgán je tak v odvolacím územním řízení s velkým počtem oprávněn v konkrétním případě doručovat (některým) účastníkům řízení i individuálně, přičemž rozdílný způsob doručování v rámci jedné skupiny účastníků řízení (pokud je odůvodněn objektivními kritérii) neporušuje zásadu rovnosti účastníků řízení, hospodárnosti ani legitimního očekávání. Současně Nejvyšší správní soud v Rozsudku konstatoval, že podáním odvolání se stěžovatel odlišil od ostatních vedlejších účastníků a stal se v jistém (přeneseném) smyslu žadatelem, kterému musí být v řízení s velkým počtem účastníků rozhodnutí doručováno vždy individuálně. S ohledem na výše uvedené tak Rozhodnutí nebylo stěžovateli veřejnou vyhláškou doručeno platně a účinně, v důsledku čehož počala lhůta pro podání žaloby proti Rozhodnutí běžet teprve poté, co se stěžovatel s Rozhodnutím seznámil při nahlédnutí do spisu, a jeho žaloba proti Rozhodnutí tak byla řádně podána před uplynutím odvolací lhůty.

Ačkoli se Rozsudek týkal právní úpravy ve „starém“ stavebním zákoně,²  jeho závěry dopadají i na právní úpravu zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona. Ten navíc v ustanovení § 188 odst. 4 výslovně uvádí povinnost doručovat žadateli jednotlivě i v řízení s velkým počtem účastníků.

Další vývoj v oblasti této oblasti pro Vás pečlivě sledujeme. V případě zájmu o podrobnější informace se prosím případně také obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

David Hlaváček

Magdalena Hamáčková

[1] Ustanovení § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
[2] V zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).