Stravenky před novelou a po novele – který režim je výhodnější?

Stravenkový paušál před a po novele – který systém je nákladově efektivnější?

Od 1. ledna 2024 se mění režim stravného poskytovaného zaměstnancům.

Na rozdíl od úpravy platné do konce roku 2023 bude hodnota nadlimitního stravného (v roce 2024 by měla předběžně činit 115,50 Kč) představovat zdanitelný příjem zaměstnance (podléhající i odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění). Naopak na straně zaměstnavatele budou příspěvky na stravování daňově uznatelným nákladem bez omezení, pokud je nárok zaměstnance na pobírání stravy od zaměstnavatele řádně zakotven např. ve vnitřním předpisu, kolektivní, pracovní či jiné dohodě.

Budou stravenky v novém režimu nákladově efektivnější než doposud?

Odpověď na tuto otázku se odvíjí od výše příspěvku hrazeného zaměstnanci (tj. hodnota stravenky snížená o případný příspěvek zaměstnance).

Pro odpověď na tuto otázku jsme zvolili příklad porovnávající hodnotu benefitu, který zaměstnanec obdrží při zachování stejných celkových nákladů zaměstnavatele (modře zvýrazněné řádky v tabulce).

Pokud se hodnota příspěvku bude blížit hranici pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob (a tedy i od pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění), bude systém od roku 2024 nákladově efektivnější.

Ze zvoleného příkladu vyplývá, že při stejné hodnotě nákladů zaměstnavatele ve výši 91 Kč obdrží zaměstnanec v roce 2023 čistý benefit ve výši 102 Kč, zatímco v roce 2024 to bude činit 115 Kč (tj. o 13 % více).

Na druhou stranu situace, kdy budou stravenky poskytovány ve výrazně vyšší míře, se stane značně nevýhodnou oproti situaci do konce roku 2023.

Z příkladu je patrné, že pokud zaměstnavatel poskytl zaměstnanci stravenku ve výši 1 000 Kč a celý příspěvek považoval za osvobozený příjem, pak náklady na tento osvobozený benefit činily 980 Kč. Od roku 2024 bude mít stejná výše výdajů za následek výrazně nižší čistý benefit pro zaměstnance – pouze 732 Kč (tj. o 27 % méně).

V případě zaměstnanců, jejichž příjmy překračují hranici pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a/nebo vyšší sazbu daně z příjmů fyzických osob, by se přesná výše čistého prospěchu pro zaměstnance lišila, ale celkové srovnání by bylo podobné.

Závěrem bychom rádi dodali, že výše uvedený stručný komentář nemůže nahradit podrobné daňové posouzení konkrétní situace.

V případě dotazů se obracejte na autory tohoto článku nebo na daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autoři:

Ladislava Zamazalová

Michaela Felcmanová

Zuzana Mikulová