Daňové a právní zprávy – leden 2023

Úvodník – Pohádka o dani nedani

Bez pohádek si většina z nás konec roku jednoduše nedokáže představit. Filmaři i televizní stanice se každoročně předhánějí, kdo přijde s lepším nápadem, komu se podaří náročného diváka překvapit nebo něčím zcela výjimečným zaujmout.

Zákonodárce se zřejmě rozhodl, že se letošního souboje o nejoriginálnější vánoční počin rovněž zúčastní. Proto již s mírným předstihem (30. listopadu 2022) publikoval ve Sbírce zákonů novelu energetického zákona, která do české právní úpravy zavedla tzv. odvod z nadměrných příjmů. Předmět odvodu je vymezen jako kladný rozdíl mezi dosaženým tržním příjmem z prodeje elektřiny a zákonem stanoveným cenovým stropem tržního příjmu. Tedy zjednodušeně částka, o kterou výrobce nebo distributor prodává elektřinu dráž, než je stanovený cenový strop. Výše odvodu dosahuje impozantních 95 %.

Dovolte mi pro začátek malou exkurzi do daňové teorie. Současná právní i ekonomická literatura se vesměs shoduje v tom, že pojem daň lze definovat jako povinnou, nenávratnou, zákonem určenou platbu do veřejného rozpočtu, která je neúčelová a neekvivalentní.

Na první pohled by se mohlo zdát, že mezi výše uvedenou definicí daně a odvodem z nadměrných příjmů není žádný významný rozdíl (i nám to tak ostatně připadá). Odvod z nadměrných příjmů je bezesporu povinnou a nenávratnou platbou, která je příjmem státního rozpočtu. Osoba povinná k úhradě tohoto odvodu za něj nedostává žádné protiplnění. Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu, zákon používá shodně s daňovou úpravou instituty záloh, hlášení nebo vyúčtování. Správu odvodu sice poměrně překvapivě vykonává Energetický regulační úřad, ten však může o provedení úkonů dožádat Specializovaný finanční úřad nebo jiný orgán Finanční správy. Osobu povinnou k úhradě odvodu zákon dokonce označuje jako poplatníka. Ale pozor, daň to není, jasný pane.

Pokud by vám výše popsaná situace trochu připomínala pohádku Boženy Němcové O chytré horákyni, případně těm mladším Werichovu Královnu Koloběžku I., která byla nucena za králem přijet-nepřijet, ustrojená-neustrojená, učesaná-neučesaná a přivézt dar-nedar, nejste v tom sami. 

Důvod snahy zákonodárce o vyčlenění odvodu z nadměrných příjmů z daňového systému je přitom poměrně prostý. Odvod vychází z části evropského nařízení Rady (EU) 2022/1854, a pokud by se jednalo o daň, musela by taková úprava (na úrovni EU) být jednomyslně schválena všemi členskými státy. Stačí však zmíněný poplatek nenazývat daní, ale například odvodem nebo dočasným solidárním příspěvkem, a tím se (možná) této nepříjemné komplikaci elegantně vyhnout.

Z pohledu daňového poradce je daň-nedaň zajímavá více aspekty. Například již samotným zrychleným legislativním procesem či datem účinnosti pouhý jeden den po datu vyhlášení ve Sbírce zákonů. Nebo kombinací různých délek odvodových období, kdy prvním odvodovým obdobím je kalendářní měsíc (prosinec 2022), kdežto druhým odvodovým obdobím je kalendářní rok (rok 2023). První odvodové období nepodléhá zálohové povinnosti, zatímco druhé ano. Výsledkem je poměrně zamotaná úprava, kdy záloha za druhé odvodové období je splatná dříve (27. února 2023) než platba za první odvodové období (28. února 2023).

A vznikají i další otázky – může se poplatník odvodu z nadměrných příjmů svobodně rozhodnout, že pro něj není ekonomicky racionální prodávat elektřinu za částku převyšující cenový strop, protože zatímco jeho zisk se zvýší jen zcela nepatrně, dopady na kvalitu jeho vztahů s obchodními partnery mohou být násobně významnější? Lze takto odůvodněnou cenu považovat za obvyklou cenu ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů? Pokud ne, lze takovou cenovou strategii (v případě spojených osob) brát za uspokojivé doložení rozdílu podle úpravy v § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů?

Důležité je také nezaměňovat tento odvod s 60% daní z neočekávaných zisků, která naopak součástí daňového balíčku je a její schválení se těšilo značné pozornosti ze strany veřejnosti i médií.

Jedno však mají odvod z nadměrných příjmů i daň z neočekávaných zisků společné. Ani jeden z těchto zákonů se zákonodárci prostě nepovedl. Kolik peněz daňových poplatníků budou ještě stát následné žaloby a soudní spory, bohužel ukáže až čas. 

Přesto bych Vám ráda popřála krásný a úspěšný rok 2023. Ať se Vám daří.