Daňové a právní zprávy - březen 2024

Úvodník - Zdanění služebních automobilů aneb daňové „perpetuum mobile“

Pokud jste si v letošním roce pořídili služební vůz s pořizovací cenou nad 2 mil. Kč, což není úplně nereálné vzhledem k rozšiřující se elektromobilitě a vývoji cen automobilů za poslední tři roky, čekalo vás při jeho zařazení do užívání nejedno nemilé překvapení.

Od letošního ledna byla do zákona o daních z příjmů a zákona o dani z přidané hodnoty implementována ustanovení, která limitují daňově uznatelné náklady a nárok na odpočet u vybraných vozidel kategorie M1[1], která splňují definici hmotného majetku dle ZDP.

Skončily mimořádné covidové odpisy pro daň z příjmů, kdy jste dokázali vůz plně odepsat za 24 měsíců. Takže honem zpět k původnímu pětiletému odpisování.

Dalším překvapením je zavedení limitace celkové výše těchto pětiletých daňových odpisů. Při pořizovací ceně vyšší než 2 mil. Kč je možné zahrnout do daňově uznatelných nákladů pouze poměrnou část odpisu vypočtenou jako poměr částky omezení výdajů (2 mil. Kč) a skutečné pořizovací ceny vozidla. Tato hranice se aplikuje i na následná technická zhodnocení nebo na dodatečné zvýšení vstupní ceny.

A to zdaleka nejsme ještě na konci příběhu. Do pořizovací ceny vozidla vstupuje rovněž DPH, kterou nelze uplatnit v důsledku limitace nároku na odpočet u DPH na vstupu maximálně do výše 420 tis. Kč při plném nároku na odpočet. Pokud používáte služební automobil částečně i k soukromým cestám, krátí se příslušným procentem těchto 420 tis. a vstupní cena se znovu navýší.

Dochází tak ke kumulaci daňových nevýhod, protože neodpočitatelná DPH dále navyšuje daňově neuznatelnou část pořizovací ceny vozu, resp. daňově neuznatelnou část daňových odpisů. V případě vozidla s pořizovací cenou 3 mil. Kč bez DPH u právnické osoby s plným nárokem na odpočet může dosahovat celková daňová nevýhoda více než 460 tis. Kč. U podnikající fyzické osoby může být daňová nevýhoda ještě vyšší.  

Zvídavého čtenáře jistě napadne, pokud mám limit na odpisy, tak nemusím odpisovat vůbec nebo jen velmi pomalu a vezmu si vše zpět přes daňovou zůstatkovou cenu při prodeji vozu.

Chyba lávky, protože daňová zůstatková cena limitovaných vozidel se pro účely prodeje či vyřazení vozu určí tak, jako by bylo vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisování způsobem zvoleným poplatníkem, tzn. pro výpočet daňové zůstatkové ceny se vychází z kalkulovaných daňových odpisů z celkové pořizovací ceny bez limitace. Fakticky uplatněná výše daňových odpisů poplatníkem je pro výpočet daňové zůstatkové ceny zcela irelevantní (na to je třeba dát pozor při výpočtu odložené daně). Ani záchranné pravidlo, že příjem přímo související s nedaňovým nákladem nepodléhá zdanění do výše tohoto nákladu, v této situaci nelze použít.

To znamená, že zdanitelný výnos z prodeje vozu nelze ponížit o sumu neuznatelné části uplatněných daňových odpisů, případně zcela neuplatněných odpisů k datu jeho prodeje. Rovněž DPH na výstupu se odvádí z plné prodejní ceny.

Pokud je prodejní cena tohoto použitého vozu vyšší než 2 mil Kč. bez DPH, celý výše uvedený příběh se znovu opakuje u dalšího vlastníka…, takové malé daňové „perpetuum mobile“.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.