CSDDD schváleno: Firmy budou muset chránit lidská práva a životní prostředí pod hrozbou sankcí

Evropská unie v květnu dokončila schvalování Směrnice o náležité péči podniků (CSDDD). Ta rozšíří zodpovědnost podniků za dopady svých hospodářských aktivit na lidská práva a ochranu životního prostředí. Nová pravidla se nebudou týkat jen hospodářských činností velkých společností, ale také jejich dceřiných společností a obchodních partnerů.

Schválená směrnice se dotkne společností působících na trhu EU. Cílem je předcházet nepříznivým dopadům na lidská práva a životní prostředí. Kromě sociálních aspektů, jako je nucená práce, vykořisťování pracovníků nebo dětská práce, se směrnice zaměřujeme také na ty environmentální, jako jsou emise, odlesňování a spotřeba vody. Vzhledem k obsažení celého hodnotového řetězce mohou být ovlivněny i menší podniky, a to alespoň nepřímo.

Směrnice bude platit v závislosti na velikosti společností, které se řídí tímto časovým plánem:

• 3 roky od vstupu směrnice v platnost pro společnosti s více než 5 000 zaměstnanci a obratem 1 500 milionů EUR.
• 4 roky od vstupu směrnice v platnost pro společnosti s více než 3 000 zaměstnanci a obratem 900 milionů eur.
• 5 let od vstupu směrnice v platnost pro společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a obratem 450 milionů eur.

Jaké požadavky budou kladeny na společnosti?

Podle směrnice bude příslušné vedení společnosti povinno dbát na to, aby podnik plnil své povinnosti v oblasti náležité péče. Aby toho dosáhl, bude muset aktivně pracovat na identifikaci nepříznivých dopadů na lidská práva a dopady na životní prostředí a na jejich nápravě, jakož i na sledování a prevenci budoucích nepříznivých dopadů. Povinnost se bude vztahovat jak na vlastní provoz společnosti, tak na hodnotový řetězec, jehož součástí jsou dodavatelské řetězce.

Společnosti také musí mít plán, který zajistí, že obchodní model společnosti bude v souladu se snižováním dopadu globálního oteplování a cílem udržení maximálního nárůstu teploty o 1,5 °C.

Dopad směrnice na byznysovou praxi

Směrnice obsahuje několik kroků. Zahrnuje integraci náležité péče (due diligence) do firemních politik a systémů řízení rizik. V politice náležité péče musí společnost vykázat svou strategii a popsat, jak náležitou péči uplatňuje, tedy jaká kontrolní a následná opatření jsou přijímána.

Samotná due diligence pak zahrnuje identifikaci skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská práva a environmentální aspekty, a to jak ve vlastním provozu společnosti, tak v hodnotových řetězcích. Tato práce zahrnuje konzultace s potenciálně zasaženými skupinami např. zaměstnanci.

Společnosti jsou povinny předcházet nebo minimalizovat potenciální nepříznivé dopady, které byly nebo měly být rozpoznány a přijmout vhodná opatření k zastavení reálných nepřiznivých důsledků. V některých případech může být nutné stanovit akční plán s jasně definovanými opatřeními a termíny, včetně kvantitativních ukazatelů pro měření zlepšení. Může být také vhodné vyžadovat od obchodního partnera smluvní ujištění o shodě nebo požadovat, aby vypracoval odpovídající akční plán.

Jaké mohou být důsledky nedodržování pravidel?

V budoucnu zřízené dozorové orgány budou moci udělovat sankce v případě nedodržování pravidel. Kromě toho budou mít podle návrhu nárok na odškodnění jednotlivci, kteří byli postiženi v důsledku nedodržování pravidel.

Dozorové orgány na národní úrovni budou spolupracovat přeshraničně a budou mít možnost zveřejňovat výsledky kontrol a kritiky (tzv. „naming and shaming“) a také ukládat sankce až do výše pěti procent celosvětového čistého obratu společnosti.

Očekávaná platnost a jak se připravit?

Členské státy budou mít dva roky na transpozici směrnice do svých vnitrostátních právních předpisů s předpokládanou platností od roku 2027. Mnoho společností bude čelit nemalým výzvám s přípravnými pracemi na nadcházející povinnosti. To může zahrnovat zmapování dodavatelského řetězce nebo také vypracování a zavedení strategických dokumentů či postupů pro kontrolu a následná opatření.

Podle zjištění konzultantské a auditní společnosti EY bývá častou překážkou právě nedostatek informací o dodavatelských řetězcích nebo málo robustní risk management. Lze proto očekávat, že zavedení požadavků nové směrnice do praxe firem si vyžádá nemalé náklady. Vyplatí se proto začít s implementací s dostatečným předstihem.

EY pomáhá s implementací CSDDD

Společnost EY společně se svými globálními partnery pomáhá podnikům implementovat požadavky CSDDD směrnice se zaměřením na následující odborné služby:

• Zhodnocení stavu plnění regulatorních požadavků směrnice CSDDD,
• Nastavení sběru dat z dodavatelsko-odběratelských řetězců společnosti a systému vyhodnocování jejich rizikovosti,
• Zhodnocení, nastavení a optimalizace risk managementu vč. interních procesů,
• Konzultantské služby v oblasti reportingu a zveřejňování informací dle požadavků CSDDD.

Pro více informací navštivte stránku Udržitelnost a ESG agenda | EY - Česká republika.