Alice Machová: Nefinanční reporting se v Česku dotkne zhruba 1500 firem

Povinnost reportovat environmentální a sociální ukazatele v rozhovoru pro magazín E15 Premium vysvětlila Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje.

Aby se firmy dobře připravily na nová pravidla nefinančního reportingu, měly by především už v předstihu začít sbírat data, říká Alice Machová ze společnosti EY.

Jak složité bude vytvářet nefinanční reporting pro firmy, které tak nečinily dříve dobrovolně?

Tyto zprávy byly ještě donedávna doménou velkých, nadnárodních firem. S nově navrhovanou směrnicí o udržitelném vykazování podniků se ale mnohonásobně zvýší počet těch, které budou muset povinně reportovat environmentální a sociální ukazatele a informace o řízení firmy spolu s výroční zprávou.

Platná směrnice o nefinančním výkaznictví z roku 2014 požaduje, aby velké subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci již nyní zahrnovaly nefinanční výkazy jako nedílnou součást jejich každoroční veřejné oznamovací povinnosti. Tato prohlášení musejí být učiněna v souladu s nařízením o taxonomii a od roku 2025 pak budou muset vykazovat za rok 2024 podle nových pravidel CSRD.

Za finanční rok 2025 se od roku 2026 bude požadavek reportingu nově vztahovat na všechny firmy kotované na regulovaných trzích EU, s výjimkou mikropodniků kotovaných na burze, a na velké podniky, které mají více než 250 zaměstnanců nebo čistý výnos minimálně 40 milionů eur nebo bilanční sumu nad 20 milionů eur. Také na pojišťovny a úvěrové instituce bez ohledu na jejich právní formu. Dopadnout by tak měly na zhruba 1500 firem na českém trhu.

Proč je CSRD přelomová?

Představuje zásadní změnu a výzvu v podnikovém výkaznictví. Firmy, regulační orgány, tvůrci standardů a auditoři budou muset věnovat značný čas a zdroje přípravě na její implementaci v krátkém časovém horizontu. Podniky budou muset zveřejňovat více informací souvisejících s udržitelností, zvážit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé horizonty, celý hodnotový řetězec jako součást své manažerské zprávy a označit digitálně informace o udržitelnosti. Rovněž budou muset mít zprávu ověřenou auditorem.

Jak se musejí připravit?

CSRD klade značný důraz na kvalitu a komplexnost informací. Klíčový bude zvláště sběr dat. Je proto důležité, aby se do něj firmy pustily s předstihem. Musí zjistit, jaké praktické dopady bude směrnice mít na jejich podnikání. Například jak identifikují a shromažďují informace související s udržitelností, řídí environmentální, sociální a správní rizika, sestavují politiky a stanovují cíle. Vzhledem ke komplexnosti celé problematiky firmám doporučujeme začít reportovat ideálně rok až dva před skutečnou povinností. Získají tak prostor stanovit zodpovědný personál a sladit potřebné procesy sběru dat, a to nejen číselných.

Bude mít tato povinnost reálný dopad na jejich chování?

Důležitost nefinančních aktivit a jejich reportování roste jak v regulačních požadavcích, tak v postupech dodavatelského řetězce a investičních rozhodnutích. Sledujeme dominový efekt, kdy velké firmy stále častěji podmiňují spolupráci aplikací zásad ochrany životního prostředí, sociálních standardů nebo transparencí v oblasti řízení společností. Také zákaznické preference nutí firmy komunikovat, nakolik jsou jejich výrobky šetrné a jak firmy chrání práva svých zaměstnanců.

Může reporting poskytnout i nějaké souhrnné informace o adaptaci ekonomik na nové podmínky?

Firmy sice již řadu údajů zveřejňovaly dobrovolně, ale informace nebyly vždy vypovídající. Mohly si totiž vybrat z řady standardů a byly schopny je interpretovat různými způsoby. CSRD zajistí konzistentnější podávání zpráv o udržitelnosti. Finanční společnosti, investoři a širší veřejnost budou moci používat srovnatelné informace a porozumět lépe rizikům, kterým čelí. Budou schopni tato rizika změřit a porovnat, jak si firmy stojí proti sobě, a to jak v rámci odvětví, tak napříč odvětvími. Strojové učení a povinné tagování reportů tomu otevírá cestu.