Zelenější, nízkouhlíkové Česko: ESIF pomáhají se snižováním emisí i odstraňováním ekologických rizik

Unijní investice pomohly v cestě za čistším ovzduším a ve velkém se díky nim zateplují soukromé i veřejné budovy. V blízké budoucnosti ale Česko musí klást větší důraz na podporu obnovitelných zdrojů energie nebo elektromobility.

Tak by se dala shrnout zjištění společnosti EY Česká republika ve spolupráci s Naviga Advisory and Evaluation při podrobném pohledu na tuzemské využívání eurodotací v oblasti zelených politik v letech 2014 až 2020.

Jen málo jiných faktorů se při pohledu na jednotlivé země Evropské unie optikou udržitelnosti projeví tak výrazně jako struktura ekonomiky. Česko je v tomto ohledu oproti ostatním členským státům lehce v nevýhodě. Prim u nás hraje průmysl a výroba.

Energetická náročnost českého hospodářství je výrazně vyšší než unijní průměr, a to téměř dvojnásobně. Potřeba opatření zaměřených na efektivní využívání energie, snižování emisí a diverzifikaci energetického mixu tak patřila v roce 2014 při nastavování cílů politiky soudržnosti mezi priority.

Podpora z ESIF v oblasti přechodu na nízkouhlíkové hospodářství tak cílila ve sledovaných letech 2014 až 2020 přesně na taková opatření a role evropských peněz v tomto ohledu rozhodně nebyla zanedbatelná. 

Při pohledu na výdaje veřejných rozpočtů představovaly ESIF zhruba 52 % všech výdajů spojených s podporou energetické účinnosti a téměř 38 % všech výdajů určených k přizpůsobení se změnám klimatu.

„Implementace ekologických a nízkouhlíkových opatření představuje klíčový faktor pro budoucí ekonomický růst v České republice. Evropské strukturální a investiční fondy zde sehrály důležitou roli a významně rozšířily dostupné národní finanční prostředky. Podpořená opatření v této oblasti zahrnovala širokou škálu aktivit a ve svém celku patří mezi ty úspěšnější,“ říká Linda Maršíková, manažerka EY Česká republika pro veřejný sektor. 

Snižování emisí i energetické náročnosti

K využití dotací bylo stanoveno celkem 15 cílů, z nichž se zcela podařilo naplnit sedm a dalších šest alespoň částečně. Mezi úspěšné okruhy patřilo snižování emisí škodlivin do ovzduší, zvyšování energetické účinnosti budov nebo odstraňování starých ekologických zátěží. 

„Podpora v oblasti emisí suspendovaných částic se zaměřila především na stacionární zdroje znečištění, ve velké většině šlo o průmyslové podniky. Omezeněji byly podpořeny také centrální zdroje tepla nebo zemědělské podniky. Zároveň je ale nutné uvést, že značný pokles emisí lze přičítat externím faktorům, zejména přísnějším limitům pro emise škodlivých látek. Projevilo se tak synergické působení podpory z ESIF,“ vysvětluje Linda Maršíková.    

V oblasti energetické náročnosti budov za pomoci ESIF došlo k financování renovací, rekonstrukcí a dalších aktivit, které podpořily energetickou efektivitu českých staveb. Do sektoru bydlení proudila pětina podpory vynaložené na posun k nízkouhlíkovému hospodářství. Bez finančního stimulu by počet aktivit zaměřených na snižování energetické náročnosti budov výrazně klesl.  

Z evaluace je patrné, že bez dostupnosti těchto prostředků by museli vlastníci bytových domů čerpat vyšší úvěry nebo by se do investic na snižování energetické náročnosti nezapojili vůbec. Energetickou efektivitu budov se dařilo zvýšit i ve veřejném sektoru, byť v menším rozsahu. Podpořeny byly nejvíce byly podpořeny mateřské, základní či střední školy.  

Výrazné investice do bydlení s sebou nepřináší jen úspory na spotřebě energií. Slouží také jako účinný nástroj v boji s energetickou chudobou a v neposlední řadě se rekonstrukcemi zvyšuje hodnota majetku českých občanů. 

Při odstraňování ekologických rizik se podpora ESIF prokazatelně projevila urychlením této činnosti, která může v případě silně znečištěných oblastí trvat desítky let. „Odstraňování starých ekologických zátěží a sanace kontaminovaných míst představuje důležitý, avšak investičně náročný a dlouhodobý úkol. Pouze na konci uplynulého programového období přibylo na území Česka 11 036 nových kontaminovaných lokalit. ESIF přispěly k sanování přibližně 10-15 % kontaminovaných míst, což pro občany znamená citelné zlepšení kvality životního prostředí,“ zdůrazňuje Linda Maršíková.

Obnovitelné zdroje energie narazily na překážky 

Evaluace společnosti EY Česká republika potvrdila, že podpora z fondů Evropské unie je v oblasti zelených řešení nastavena vhodně. Vše ale není zcela bez chyby. Fondy řešily spíš dílčí problémy a nepřinášely komplexní řešení.  

To se projevilo třeba u projektů na zvrácení negativních trendů v biodiverzitě, které patřily mezi méně úspěšné. V komplexním duchu je v nadcházejících letech třeba přistoupit i k adaptaci měst na klimatickou změnu, kde nekoordinované investování potenciálně může vytvářet do budoucnosti rizikovou situaci. 

Dopad v očekávaném rozsahu nepřinesla ani podpora obnovitelných zdrojů energie. Realizované projekty bojovaly s nízkým zájmem žadatelů nebo narážely na limity obnovitelných zdrojů energie. Vyskytovaly se ale i další potíže. 

„Implementace aktivit programu na podporu OZE byla zásadním způsobem ovlivněna především externími vlivy. Mezi ně patří nemožnost kumulace investiční a provozní podpory, problémy s časovou a administrativní náročností povolovacích procesů, nedostatečný dialog mezi stakeholdery a legislativní nedostatky. Zkrátka v oblasti OZE máme ambiciózní cíle, existuje však řada bariér, které je potřeba překonat,“ upozorňuje Linda Maršíková. 

V obecné rovině lze nicméně považovat využívání podpory ESIF ve sledovaném období za úspěšné. 

Při pohledu na současné směřování zelených politik a blízkou budoucnost se pak jako jeden z velmi důležitých bodů pro budoucí využití jeví jejich koordinace se strategickým plánem Evropské unie o udržitelném rozvoji – tedy Zelenou dohodou. Budoucí projekty by tak měly směřovat k podpoření cílů zaměřených na dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050.