Dívej se za to, co vidíš na první pohled. ESG teorie a praxe

O udržitelném podnikání se ve společnosti často mluví a začínají o něm psát odborná média i média pro širokou veřejnost. Téma ESG není nic nového, dosáhlo však bodu zvratu a stává se hlavním hnacím motorem pro zásadní transformace některých odvětví, prostupuje do všech článků ekonomiky a je ovlivněno celou řadou regulací. 

Není divu – klimatické změny se dějí rychleji, než jsme čekali. Vlády, regulátoři i společnosti si proto stanovili ambiciózní cíle snížit environmentální dopady a stát se uhlíkově neutrální. Toto téma se tak objevuje v centru pozornosti různých skupin subjektů, od národních vlád, mezinárodních organizací až po malé živnostníky a jednotlivce.

Co se děje na mezinárodním poli

„Hlavním“ výsledkem konference smluvních stran OSN o změně klimatu (COP26) ve skotském Glasgow je vůbec první klimatická dohoda, která výslovně plánuje snížit spotřebu uhlí. Na začátku konference se více než 40 zemí zavázalo k postupnému vyřazování uhlí. Velcí uživatelé jako Indie a Čína se ale k iniciativě nepřipojili. V důsledku toho se země zavázaly v nadcházejících letech „postupně omezovat“ využívání uhlí, které je „zodpovědné“ za přibližně 40 procent ročních emisí CO₂ na celém světě. 

Finanční sektor a jeho úloha v boji s globálním oteplováním

Právě finanční sektor by měl sehrát zásadní roli v globální reakci na klimatickou krizi. Finanční instituce jdou příkladem a zavazují se ke snižování emisí skleníkových plynů z rozsahu 1, tedy vlastní produkce, z rozsahu 2, spojeného s jejich vlastní spotřebou energie, ale také ke snížení emisí z rozsahu 3 – včetně „financovaných emisí“ spojených s klientskými aktivitami, které financují, do kterých investují nebo je pojišťují. „Téma udržitelnosti je hluboce zasazeno v kořenech Raiffeisen, o čemž vypovídá i naše logo, které symbolizuje ochranu a stabilitu. Raiffeisenbank se hlásí k odpovědnému bankovnictví, proto nebude překvapením, že každý jednotlivý člen představenstva banky má ve svých cílech ESG téma z oblasti, za kterou v Raiffeisen odpovídá,“ říká člen představenstva Raiffeisenbank František Ježek a dodává: „Zájem o téma udržitelnosti interně neustále roste, proto jsme se rozhodli v roce 2021 uspořádat pro zaměstnance Green Finance Day s cílem poskytnout jim základní informace a přehled o aktivitách banky v oblasti ESG a zároveň ukázat dopad tématu na svět bankovnictví. Vedle toho jsou našim zaměstnancům k dispozici edukační programy, které jsme převzali od mateřské společnosti RBI.“

Finanční instituce si kladou otázku, jak mohou podpořit zájem svých klientů o udržitelnost a jak mohou tímto směrem ovlivňovat jejich aktivity. Banky si proto v rámci své ESG strategie definují oblasti podnikání, kterým již nechtějí poskytovat své finanční služby. Společnosti zabývající se například těžbou uhlí se dostávají na „black list“ a je pro ně velmi složité získat u českých bank úvěr nebo si sjednat pojištění. Když už banky úvěr poskytnou, tak zohlední vysokou CO₂ náročnost financované aktivity i celé společnosti v horších sazbách úvěru. „Pro nás to není primárně o tom, že od nějakého data jednomu nebo více klientům nebudeme poskytovat naše služby. Abychom klienty mohli v jejich transformaci k udržitelnému podnikání podporovat, tak jim musíme být schopni zprostředkovat relevantní informace, edukovat je v ESG tematice a diskutovat s nimi transformační plány ke zlepšení udržitelnosti jejich podnikání. Ano, existují odvětví a projekty, které nebudeme financovat, např. těžbu uhlí, ale to jsme nedělali ani před tím, než byly ESG principy formulovány,“ popisuje strategii Raiffeisenbank Ježek.

Při motivaci firem k udržitelnosti využívají finanční instituce stále častěji pozitivní přístup. Svým klientům například pomáhají identifikovat možné energetické úspory. Reakce bank na českém trhu je patrná i z růstu nabídky zelených produktů. Zelené hypotéky pro nemovitosti s nízkou energetickou náročností a se zvýhodněnou sazbou pro klienta se již zabydlely na trhu. Nabídka dalších udržitelných produktů se bude nadále rozšiřovat – o nové úvěry, kde banky budou více pracovat s nefinančními ukazateli a „přeměřovat“ CO₂ náročnost úvěrů, o investiční nástroje, depozita či zelené dluhopisy. „Aktuálně nejčastěji financujeme obnovitelné zdroje energie, především solární energii, elektromobilitu prostřednictvím naší dceřiné leasingové společnosti, různá řešení spojená s energetickým hospodářstvím našich klientů nebo budovy s energetickými certifikáty. Kromě enviromentální udržitelnosti se zaměřujeme i na sociální oblast, například financováním domů pro seniory,“ říká Ježek. 

Zatímco banky a velké společnosti mají o ESG poměrně dobrou představu a už delší dobu přemýšlejí o tom, jak jednotlivé pilíře ESG začlení do svého obchodního modelu a strategie, malé a střední podniky se v problematice udržitelného podnikání orientují jen základním způsobem a totéž lze říct i o většině spotřebitelů. V dnešní době už ale firmy musí ESG aktivně řešit, zaměřit by se proto měly na následující aspekty:

• pochopit nová očekávání zákazníků
• připravit svůj provoz na nejnižší environmentální zátěž
• podpořit a kontrolovat svůj dodavatelský řetězec 
• prezentovat své ESG cíle a plány na svých komunikačních platformách 
• systematizovat inovace vedoucí k novým ekologicky šetrným produktům
• vybudovat zákaznickou důvěru a odlišit se díky udržitelné značce a produktům

Rozdílný přístup velkých a malých firem k tématu ESG potvrzuje i František Ježek: „Velcí korporátní klienti ve většině případů preferují holistický přístup anebo jsou přímo z odvětví, která jsou zasažena ESG regulatorikou nejvíce. Proto těmto klientům spolu s naší mateřskou společností primárně nabízíme individuální poradenství včetně zprostředkování ESG ratingu. Pro střední a menší společnosti se nám jeví jako více vhodný přístup přes konkrétní produkty často v kombinaci s poradenstvím k různým podpůrným a dotačním programům.“ Klientů, které toto aktuální téma zajímá, je čím dál více, a na své banky se proto obracejí s řadou dotazů. „Čím výše je firma/klient v dodavatelském řetězci, tím konkrétnější dotazy naši klienti kladou např. na případný ESG rating, posouzení investičního plánu z pohledu ESG, jaké dotační tituly lze použít atd. Z opačné strany jsou dotazy spíše seznamovacího typu jako: kdy, kdo a co je povinen reportovat a proč se mě na to můj odběratel/zákazník vůbec ptá,“ dodává Ježek.

Několik úhlů pohledu

Zákazníci zažívají konflikt priorit mezi udržitelností a cenovou dostupností. Klíčovou pro rozhodnutí ohledně udržitelnosti je dobrá zákaznická informovanost. 61 procent zákazníků tvrdí, že by jim více informací pomohlo dělat více udržitelná nákupní rozhodnutí, pro 55 procent je nedostatek informací a nízká transparentnost odrazující od nákupu udržitelných produktů a 42 procent shledává jako obtížné a časově náročné hledat informace potřebné k udržitelnému rozhodování.  

Nicméně nedávný výzkum EY ukazuje, že nová očekávání spotřebitelů jsou poměrně vysoká:  

• 68 procent spotřebitelů očekává, že udržitelnost v environmentálním, sociálním a finančním smyslu se stane imperativem managementu, včetně sledování „RoI“; 
• 68 procent spotřebitelů očekává, že podniky zajistí, aby všichni jejich dodavatelé splňovali vysoké standardy, pokud jde o sociální a environmentální postupy; 
• 80 procent spotřebitelů očekává, že společnosti budou transparentní ohledně dopadu výroby svých produktů a služeb na životní prostředí;​ 
• 77 procent spotřebitelů očekává, že společnosti budou transparentní, pokud jde o sociální dopad výroby jejich produktů a služeb.​ 

Přesto si klienti finančních institucí vybírají mezi produkty na základě jiných parametrů, než je právě úroveň udržitelného podnikání dané banky. Zatím. V případě, že je např. banka schopná nabídnout zelený produkt za zvýhodněných podmínek, například hypoteční úvěr na energeticky nenáročnou budovu se sníženou úrokovou sazbou, tak si všichni přijdou na své. Klient, banka i klima. Toho si je vědoma i Raiffeisenbank: „Motivujeme naše korporátní obchodníky přes vnitrobankovní refinanční sazbu, aby vyhledávali příležitosti pro financování udržitelných firem a projektů,“ zmiňuje zvýhodněné podmínky financování udržitelných aktivit František Ježek.

Díky podpoře EU, která myslí boj s klimatickými změnami vážně, putuje do České republiky velké množství peněz, které má pomoci financovat transformaci firem směrem k novým udržitelným modelům podnikání. Pro společnosti se tak otvírá celá řada příležitostí, jak mohou snížit energetickou náročnost svého podnikání, zefektivnit recyklaci odpadů nebo snižovat spotřebu vody, a to vše za finanční pomoci z Evropské unie. Aktuálně je na trhu „zelených peněz“ dostatek. Před společnostmi a bankami teď stojí úkol, jak tyto prostředky smysluplně alokovat do udržitelných projektů. Finanční instituce, které dokážou svým klientům ukázat, jak se budou měnit v dlouhodobém horizontu jejich stávající obchodní modely, a budou připravené poskytnout ve správný moment řešení, které jde daleko nad rámec finančních služeb, získají významnou konkurenční výhodu.   

Autor článku:  Libor Volek

Libor Volek je od června 2021 manažerem v oddělení finančních a poradenských služeb v EY se sídlem v Praze. Před nástupem do EY pracoval Libor v manažerských pozicích v českých bankách různých velikostí, kde řídil projekty digitální transformace. Během své kariery byl Libor zodpovědný za strategii a rozvoj internetového a mobilního bankovnictví, za digitalizaci úvěrových produktů pro retailové a SME klienty nebo za inovace v digitální obsluze klientů. Vede toho má zkušenost s implementací BankID v bankovním. Libor se také věnuje problematice udržitelného podnikání v praxi a podílel se na analýze příležitostí a hrozeb pro finanční instituci v souvislosti s novými trendy udržitelného podnikání v ESG oblastech.