Novela zákoníku práce, aneb nová pravidla pro stanovení minimální mzdy

Novela zákoníku práce, aneb nová pravidla pro stanovení minimální mzdy


Dne 1. února 2024 představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí další návrh novely zákoníku práce, který mimo jiné transponuje směrnici EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Členské státy mají povinnost přijmout opatření nezbytná k dosažení souladu se směrnicí nejpozději do 15. listopadu 2024.

Novela zákoníku práce se dotýká čtyř hlavních oblastí, a to:

  • zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy,
  • úpravu zaručené mzdy,
  • podporu kolektivního vyjednávání, a
  • zrušení povinných písemných rozvrhů dovolené.

První oblastí je zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. V souladu se směrnicí EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii jsou členské státy povinny zavést nezbytná kritéria a postupy pro stanovení a pravidelnou aktualizaci minimální mzdy zaměstnanců. Tato kritéria musí zohledňovat kupní sílu zákonné minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd a dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj.

Nově zaváděný valorizační mechanismus minimální mzdy by měl vycházet z predikce průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství na následující rok a koeficientu určeného dle kritérií uvedených ve směrnici. Koeficient stanoví vláda vždy na období dvou let (na každý rok je možné stanovit jinak vysoký koeficient) a jeho výši bude možné měnit jen v případě podstatné změny vnitrostátních ekonomických podmínek. Přiměřenost takto určené minimální mzdy bude poté posuzována vůči průměrné hrubé mzdě v národním hospodářství, kdy hodnota minimální mzdy by měla odpovídat 45 % této průměrné hrubé mzdy.

V souvislosti se zaručenou mzdou navrhuje novela snížit počet skupin prací ze současných osmi skupin na skupiny čtyři. Rozdělení prací do čtyř skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací stanoví vláda nařízením. Zaručená mzda v 1. skupině prací musí činit 1násobek minimální mzdy, ve 4. skupině poté 1,6násobek minimální mzdy.

Novela dále upravuje kolektivní vyjednávání v případě plurality odborových organizací působících u zaměstnavatele v souvislosti s jednáním o uzavření kolektivní smlouvy. V případě, že se tyto odborové organizace neshodnou do třiceti dnů od zahájení vzájemných jednání na znění kolektivní smlouvy, bude moct zaměstnavatel za splnění zákonných podmínek uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele.

V neposlední řadě novela navrhuje zrušit povinnost zaměstnavatele vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené, a to v souladu s doporučením vlády v rámci tzv. Antibyrokratického balíčku. V praxi je tato povinnost plněna povětšinou pouze formálně, a pro zaměstnavatele představuje zbytečnou administrativní zátěž.

Novela zákoníku práce je na samém začátku svého legislativního procesu, může tedy doznat ještě značných změn. Zaměstnavatelé by i tak měli její vývoj sledovat, jelikož z důvodu transpozičních ustanovení je zřejmé, že bude dříve či později přijata.

Další vývoj legislativního procesu v této věci pro Vás sledujeme a budeme Vás o něm informovat. V případě zájmu o další informace se prosím obraťte na autorky článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autorky:

Kateřina Suchanová

Kateřina Vyšínová