pic

Nova legislativa EU v ramci boje s odlesnovanim cast osma kam s tim

Ve třetím díle naší série jsme se věnovali povinnostem, které EUDR přináší, včetně obávaného prohlášení o náležité péči. To je, v souladu s požadavky nařízení, třeba předložit – a nabízí se proto otázka, jakým způsobem se toto předkládání bude uskutečňovat.

Nařízení nelze upřít, že se v této oblasti snaží jít s dobou; prohlášení o náležité péči se totiž budou podávat prostřednictvím informačního systému zřízeného Evropskou komisí. Jak ovšem systém bude vypadat a jaké konkrétní funkce bude poskytovat, zůstává pro tuto chvíli otázkou. Komise má povinnost jej zřídit do 30. prosince 2024, tedy do prvního dne použitelnosti nařízení, a sama předpokládá jeho spuštění pro všechny uživatele až v prosinci toho roku. Ačkoli již nyní jsou k dispozici částečné ukázky, času na seznámení se s finální verzí prostředí nebude na zbyt.

Podle současně dostupných informací by mělo podávání prohlášení o náležité péči probíhat formulářovou formou, do níž registrované subjekty vyplní požadované údaje. Po úspěšném vyplnění by pak formulář měl automaticky vygenerovat referenční číslo, které slouží hned několika účelům včetně předávání informací nejen příslušným orgánům, ale také dalším osobám v dodavatelském řetězci.

Jako budoucí cíl, s předpokladem zavedení do poloviny roku 2028, by Komise měla vyvinout také elektronické rozhraní, které umožní snadný přenos údajů mezi celními systémy a informačním systémem prohlášení o náležité péči; do té doby musí celním orgánům vygenerovaná referenční čísla sdělovat vždy osoba, která podává celní prohlášení.

Mluvíme-li o sdělování informací, nezapomeňme také na povinný reporting vůči široké veřejnosti – připomeneme, že ten nařízení vyžaduje v co nejširší míře, a to i prostřednictvím internetu, bližší vodítka však již neposkytuje.

V neposlední řadě je také třeba shromážděné informace (pozor – požadavky na shromážděné informace významně přesahují okruh, který je součástí prohlášení o náležité péči), včetně příslušných podkladů, uchovávat dle požadavků nařízení po dobu pěti let.

Je třeba nezapomínat také na nastavení vhodných vnitřních systémů a procesů, které pomohou se v množství informací, různými způsoby a v různém rozsahu sdílených s různými subjekty, neztratit. Jejich správná archivace je klíčová nejen pro vlastní potřeby, ale i pro případné kontroly.

V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Jan Turek

Veronika Juhasová

  • New EU legislation to combat deforestation - part eight: what to do with it?

    In the third episode of our series, we took a look at the obligations that the EUDR brings, including the dreaded due diligence statement. The statement, as required by the Regulation, must be filed - and so the question arises as to how this filing will be done.

    It cannot be denied that the Regulation is trying to keep up with the times in this respect; indeed, due diligence statements will be filed via an information system set up by the European Commission. However, what the system will look like and what specific functions it will provide remains a question for the moment. The Commission is obliged to have the system in place by 30 December 2024, the first day of application of the Regulation, and it does not expect it to go live for all users until December of this year. Although partial demonstrations are already available, there will not be much time to get to know the final version of the environment.

    According to the information available, filing of the due diligence statement should be done via a form into which registrants fill the required data. Once successfully completed, the form should then automatically generate a reference number that serves several purposes, including the transmission of information not only to the competent authorities but also to other entities in the supply chain.

    As a future objective, with a projected implementation by mid-2028, the Commission should also develop an electronic interface to allow easy data transfer between customs systems and the due diligence statements information system; until then, the reference numbers generated must always be communicated to customs by the person lodging the customs declaration.

    Speaking of the communication of information, let us not forget the mandatory reporting to the general public – let it be recalled that as required by the Regulation, reporting should be done as widely as possible, including via the internet, but no further guidance is given.

    Last but not least, the information collected (note that the requirements for information to be collected go well beyond the scope of the due diligence statement), including the relevant supporting documents, must be kept (as required by the Regulation) for five years.

    It should also be remembered to set up appropriate internal systems and processes to help ensure that the information is not lost in the mass of data shared in different ways to different extents with different entities. Proper archiving is crucial, not only for your own purposes but also for possible audits.

    For more detailed information, please contact the authors of this article or other EY team members with whom you work.

    Authors:

    Jan Turek

    Veronika Juhasová