EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Minulý měsíc se kolega zamýšlel nad zrychlujícím vlakem mezinárodního zdanění. A to není jediná oblast, která nám zrychluje. My jsme v EY začátkem května spustili další verzi GenAI platformy EYQ. Je to takový ten chytrý „robot“, který dokáže dělat rešerše, psát, opravit text, odepsat na e-mail, měnit stylistiku a tón, načíst objemné soubory, vyplivnout stručný výtah, porovnávat, zanalyzovat data… Stačí správný „prompt“.
Kdo pamatujeme, jak jsme tu v našem daňovém dětství pobíhali se šanony, pořád něco tiskli a přepisovali, podtrhávali barevnými fixkami, trávili týdny v dataroomech, stahovali a pročítali tuny dokumentů – poslední jedna dvě dekády se v digitalizaci a automatizaci nesly v duchu přestupu z lokálky na šinkansen. Ale teď nám ta trajektorie vystřelila do exponenciály a slovo „zrychlení“ podle mě nabere ještě úplně jiný rozměr.
Potenciál GenAI je obrovský. Poptala jsem se svého nového kamaráda EYQ, jestli se mě chystá časem nahradit. Je (zatím) slušně vychovaný, tak vyjmenoval oblasti, kde si věří (automatizace rutinních úkolů, kalkulace, analýzy, sledování legislativních změn), i oblasti, kde mě (zatím) prý nahradit nedokáže (výklady, závěry, doporučení, strategické myšlení a „personal touch and trust“).
Taky jste se na chvilku nechali unést představou, jak strategicky přemýšlíte na pláži s koktejlem v ruce a letmo dozorujete vedle na lehátku makajícího robota, který finišuje s přiznáním k DPH, vysvětluje důvody v pohybech odložené daně v kvartálním reportingu, draftuje odpověď na výzvu ke kontrolnímu hlášení, sbírá a třídí data pro Pilíř 2 a připravuje stručné shrnutí hlavních bodů novely a související důvodové zprávy?
Tak jen nezapomeňme do celého obrázku doplnit, že podobnou výbavu nakonec bude mít i daňová správa. Logicky tady mezi soukromou a veřejnou sférou bude určité zpoždění. Nicméně i daňová správa zrychluje. Jak legislativně v oblasti všech mezinárodních iniciativ a výměn informací, tak v analytické a kontrolní činnosti. Propastný rozdíl v kvalitě daňových kontrol dnes a před dvaceti lety asi není potřeba zmiňovat. Takže patrně vedle na dalším lehátku bude makat robot analyzující váš účetní deník a veškeré doklady a připravovat křupavou výzvu, co se mu nepozdává a co by rád doměřil.
Mě na AI a robotech fascinuje ještě jedna oblast, a to jestli a případně jak se budou zdaňovat. Už někdy v roce 2017 se totiž rozvířily první intenzivnější diskuze na toto téma. Úvahy začínaly jednoduššími nápady zdanit roboty jako zaměstnance. Vycházelo to primárně z obavy z výpadku daňových příjmů při nahrazování lidské práce automatizací. Lidé budou potřebovat dávky v nezaměstnanosti, robot naopak nepůjde do důchodu ani na mateřskou, nemarodí. Fiskální sen. Ale implementačně obtížné, zvlášť u GenAI už dávno nemluvíme o nahrazování a už vůbec by nebylo vyčíslitelné.
Další návrhy zkoušely více zdanit korporace, které AI využívají. Připomíná vám to sektorové daně, windfall tax? Také (logicky) shozeno ze stolu – veškeré síly jsou nyní zapřeny do podpory AI, automatizace, a to i v podobě dotací, R&D incentiv, takže to vrátit obratem ve formě vyššího zdanění nerezonuje. Některé studie zmiňují i potenciál zdanění nějakou formou DPH. Velmi okrajově, protože to nemá ani logiku, ani implementační potenciál.
Závěrem jsem ještě potrápila EYQ, jak to vidí. Vesměs jsme se shodli. Zdanění je lákavé, motivované fiskálními potřebami, nicméně aktuálně kontraproduktivní, protože AI oblast je potřeba dál rozvíjet a investovat do ní. Praktická implementace obtížná.
Přeji příjemné čtení. P.S.: Autoři článků jsou „živí kolegové“. Zatím.