Daňové a právní zprávy – duben 2024

Úvodník - Zrychlující vlak mezinárodního zdanění

Jsem překvapen rychlostí globální implementace některých daňových pravidel. Rozuměj, je rychlejší, než jsem si kdy myslel. Nevěřil bych, že tuhle větu někdy řeknu.

Návrhy G8, G20, OECD a EU jsem vždy bral s rezervou a moc jsem nevěřil, že opravdu zásadních změn se ve svém profesním životě současná generace dočká. Utvrdil mě v tom velký projekt sjednocení pravidel pro výpočet základu daně z příjmů (tzv. CCCTB), kterou Evropská komise poprvé slíbila navrhnout do konce roku 2008. Za chvíli budeme slavit dvacetileté výročí a implementace je v nedohlednu. A to je jen předpis pro EU, kde odpadají složité diskuse s US, Asií atd.

Pak se ale něco stalo a vše se zlomilo. Přišel BEPS (Base Erosion and Profit Shiffting). První akční plán vyšel v roce 2013. Přišlo mi málo pravděpodobné rychle implementovat do domácích zákonů body typu omezení uznatelnosti úroků, CFC, hybridní nesoulady atd. Ve 2016 ale EU vydala ATAD (The Antiavoidance Directive) a všechny členské státy povinně implementovali ve 2019. Úplně z říše pohádek vypadal akční bod BEPS na novelizaci všech smluv o zamezení dvojího zdanění. Takových bilaterálních smluv je údajně přes 3 000, práce na půl století. Pak ale přišel multilaterální instrument (MLI), který by v zásadě šmahem všechny smlouvy novelizoval centrálně. 2016 se k němu připojilo více než 100 zemí a 2019 byl účinný. Paralelně běží sdílení informací a povinné reportování. 2013 jsme začali DAC 1 s výměnou základních informací a loni už jsme schválili DAC 8 na reportování kryptoaktiv.

Tempo dále zvyšuje BEPS 2.0 s dvěma pilíři. Ve 2021 se najednou připojilo více než 140 zemí k pilíři dva - minimálnímu zdanění korporací ve výši 15 %. Masivně komplikovaná pravidla jak těch 15 % spočítat a kdo ve skupině by měl vlastně zaplatit (tak aby se nedalo uniknout přes těch málo zemí co se nepřipojily). A už ve 2024 máme prvních 30 zemí co implementovaly, včetně České republiky.

Co bude dál a jak rychle? Tipnul bych si, že bohatí (ať už jakkoliv definovaní). Nenápadný projev profesora Gabriela Zucmana na nedávném setkání ministrů G20 v Sao Paolo. Říká, že by bohatí jednotlivci měli systémově platit progresivní daň. Většina daňových systémů to tak má nominálně nastavené. Realita zachycená v Global Tax Evasion Report 2024 ale ukazuje, že to sice platí pro většinu poplatníků, ale u těch opravdu bohatých se to najednou zlomí a jejich efektivní zdanění je regresivní. Čím větší příjem, tím nižší sazba. Důvod je dle profesora zjevný. Mají dostatek prostředků a motivace, aby mohli vytvořit struktury, které daňové zatížení minimalizují.

Profesor proto navrhuje obdobu pilíře dva pro fyzické osoby. Pojďme stanovit minimální daň, kterou musí fyzická osoba zaplatit. Dle profesora je zřejmé, že opravdu majetné fyzické osoby budou mít většinu majetku v korporátních strukturách a tudíž i většinu příjmů nebudou realizovat jako fyzické osoby, ale uvnitř těchto korporátních struktur. Proto nestanovíme minimální daň jako procento z příjmů (tam bychom nic nevybrali), ale jako procento z majetku. Ilustrativně uvádí 2 %. Když si představím některé osoby ve Forbes 500, tak najednou jako fyzická osoba zaplatit každý rok 2 % z hodnoty majetku je docela velké číslo.

Argumenty, že tito lidé nebudou mít likviditu na takové platby daně odmítá, protože je dle profesora jen jejich chyba, že si své příjmy schovali do korporátních struktur, aby se vyhnuli daním. Odhadovaný finanční přínos takového zdanění miliardářů je 250 miliard USD každý rok. Největším přínosem ale údajně bude obnovení důvěry veřejnosti ve spravedlnost systému.

Jak rychle? Podívejme se o pár řádků výše jak exponenciálně roste rychlost implementace a možná si můžeme tipnout – pár (doslova) let? Čirá spekulace.