Veřejný blockchain změní od základů způsob, jakým společnosti podnikají

Cílem tohoto článku je nasdílet mé subjektivní a pro pochopitelnost značně zjednodušené chápání technologie blockchainu jako ultimátní vrstvy pro vypořádání směny hodnoty na internetu, kterou budou organizace používat k transakcím mezi sebou a se svými zákazníky. Upozorňuji, že jsme stále na počátku jejího vývoje – řekněme na úrovni adopce internetu počátkem 90. let. 

Základy blockchainu 

Blockchain není převratná nová technologie. Jeho přednost spočívá ve způsobu, jakým kombinuje principy a technologie známé po desetiletí, jako je kryptografie nebo digitální účetní knihy, v rámci jedinečného mixu vlastností, který svým uživatelům umožňuje provádět transakce, směňovat hodnoty a podnikat zcela novým způsobem: 

• Distribuovaně: K jeho používání nepotřebujete provozovat žádnou infrastrukturu ani na ni vynakládat žádné prostředky. Platíte podle toho, jak jej používáte, tzn. za transakci nebo skupinu transakcí.
• Decentralizovaně a bez kontroly přístupu (veřejně): Protože síť neřídí žádná centrální autorita, neexistuje žádný centrální bod selhání nebo útoku. Nikdo neomezuje váš přístup k síti a nemá kontrolu nad tím, co můžete nebo nemůžete dělat. 
• Konsensuálně bez třetí strany a téměř s okamžitým vypořádáním: Umožňuje provádět transakce téměř okamžitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a zároveň zabraňuje uzlům provozujícím danou síť ve zneužití systému. 
• Nezměnitelně a bezpečně: Jakmile úspěšně provedete transakci, je zaznamenána v blockchainu. Nelze ji změnit ani smazat. 
• Transparentně: Ke všem transakcím zapsaným na blockchain máte přístup a můžete si je prohlédnout, což jej činí odolným proti podvodům a korupci, protože škodlivý vývoj je detekovatelný, viditelný a dohledatelný. 

K dispozici je řada blockchainových platforem s různou mírou zachování výše uvedených vlastností, díky čemuž jsou pro určité aplikace více či méně vhodné. Zvláštní pozornost je třeba věnovat blockchainům bez kontroly přístupu (veřejným), protože blockchainy s kontrolou přístupu (soukromé) používají vrstvu řízení přístupu, která řídí, kdo má k síti přístup. 

Pokročilé vlastnosti, které činí blockchain atraktivním pro organizace a firmy 

Aby byl blockchain pro organizace a firmy skutečně atraktivní, měl by poskytovat i tyto další vlastnosti: 

• Škálovatelnost a interoperabilitu: Blockchain musí splňovat požadavky uživatelské základny na kapacitu transakcí i na cenu za transakci. Například dodavatelský řetězec pro farmaceutický průmysl může vyžadovat kapacitu několika miliard transakcí denně. Jelikož existují různá řešení jak tohoto docílit, musí být blockchain interoperabilní, aby byla zachována uživatelská přívětivost a základní vlastnosti, jako je bezpečnost a decentralizace. 
• Programovatelnost: Blockchainy, které poskytují výpočetní logiku, umožňují digitalizovat a automatizovat téměř jakoukoli existující a představitelnou obchodní logiku a reprezentovat téměř jakékoli digitální nebo fyzické aktivum formou tokenu. 
• Soukromí [1]: Tato vlastnost je pro organizace nutností, protože potřebují utajit své transakce a logiku vynucovanou na blockchainu před konkurencí. Opět existují různá řešení, jak se s tímto vypořádat. 
• Udržitelnost: Udržitelnost již není volbou. Existují návrhy blockchainu, které poskytují energeticky úsporné způsoby ověřování transakcí. 

Blockchainy s těmito vlastnostmi jsou vhodné nejen jako transakční vrstva mezi dvěma nebo více stranami [2]. Prostřednictvím standardizovaných rozhraní API (Application Programming Interfaces) je lze integrovat i do interních systémů organizací, jako jsou ERP (např. SAP nebo MS Dynamic) nebo CRM (např. SalesForce), a účinně tak fungovat jako efektivní prostředek výměny hodnot, jako je SWIFT pro finance a platby, nebo EDI (Electronic Data Interchange) pro výměnu obchodních informací (např. objednávek nebo faktur). Tímto způsobem odstraňují nutnost manuálních zásahů mimo interní systémy organizací (tj. automatizované, simultánní rekonciliace v systémech všech zúčastněných stran). 

Na rozdíl od SWIFT nebo EDI umožňují blockchainy transparentnost a programovatelnou logiku pro všechny strany, které přijmou společné standardy [3]. Jejich programovatelná logika navíc umožňuje různé automatizované interakce mezi více stranami bez jakéhokoli centrálního zprostředkovatele s využitím tokenů představujících FIAT (podobně jako SWIFT) nebo aktiva (podobně jako EDI) jako prostředku směny, jakož i sledování jejich metadat (např. velikost šarže nebo množství vyprodukovaných emisí v průběhu výroby) v rámci celého obchodního ekosystému (např. více úrovní dodavatelů). 

Od teorie k praxi: Ethereum na scéně 

Abych citoval globálního lídra EY pro blockchain Paula Brodyho: „Technologie blockchainu poskytne sítím a řetězcům podniků a byznysovým ekosystémům obecně to, co podnikové systémy (ERP) umožnily v rámci jediné společnosti.“ 

Zhodnocení vámi vybraného blockchainu oproti výše zmíněným vlastnostem by vám mělo poskytnout jasné vodítko pro jeho výběr jako vhodné platformy, se kterou můžete experimentovat. Z globálního hlediska je zřejmým kandidátem, na kterého je třeba se zaměřit, Ethereum a jeho živý ekosystém. 

Ethereum je nejvíce decentralizovaný veřejný (bez kontroly přístupu) blockchainový ekosystém. Má zdaleka nejpestřejší distribuci v mnoha oblastech, od komunity pracující na jeho vylepšeních, přes uzly provozující jeho síť až po klienty používané pro potvrzení konsensu transakcí a jeho běh samotný. To mu umožňuje neměnnost, transparentnost, bezpečnost a dosažení finality transakcí během několika minut. 

Od svého spuštění 30. července 2015 se síť nikdy nezastavila ani nepřestala fungovat. Je plně programovatelná a díky přechodu na Proof-of-Stake je maximálně udržitelná. Její roční spotřeba elektřiny se odhaduje na 2 601 MWh [4]. AirBnB, Netflix a Bitcoin mají přibližně 8krát, 173krát a 50 000krát vyšší roční spotřebu energie [5].  Díky živé komunitě výzkumníků a vývojářů poskytuje prosperující ekosystém řešení jeho škálovatelnosti a ochrany soukromí rychlé, stejně jako levné a nepřetržité vykonávání transakcí a obchodní logiky. 

Protože tento ekosystém přitahuje proporčně největší skupinu vývojářů v oblasti kryptografie, poskytuje největší rozmanitost projektů (tj. aplikací nebo protokolů), s nimiž lze komunikovat, což přitahuje pozornost největšího počtu aktivních (firemních) uživatelů. Tato růstová setrvačnost staví Ethereum a jeho ekosystém do pozice nejpravděpodobnějšího blockchainu, na kterém budeme v budoucnu uchovávat a směňovat hodnotu, podobně jako internet poskytl platformu pro výměnu informací.