Řešení ztráty biodiverzity je nedílnou součástí rámců ESG

Biodiverzita, neboli biologická rozmanitost života na naší planetě, je základním pilířem existence všech živých organismů, včetně člověka. Je to právě bohatství druhů, genetická diverzita a rozmanitost ekosystémů, které udržují přírodní systémy v rovnováze a umožňují život na Zemi, jak ho známe. Avšak v současné době stojí biodiverzita tváří v tvář ohrožení nebývalých rozměrů, srovnatelných snad jen s masovým vymíráním dinosaurů, a to v důsledku lidských (antropogenních) aktivit.

Ztráta biodiverzity se stává jedním z nejpalčivějších problémů, kterým musíme čelit, chceme-li zachovat zdravý a udržitelný svět pro budoucí generace. Podle Světového ekonomického fóra patří ztráta biodiverzity mezi tři nejzávažnější globální rizika příštích desetiletí. 

Neřešení otázky biodiverzity přínaší kritická ekonomická a operační rizika, kterým čelí firmy a státy v důsledku rychlého globálního poklesu biodiverzity. Na pokraji vyhynutí je milion druhů a více než polovina globálního HDP je zároveň závislá na přírodním kapitálu. Přes tato významná rizika nemá více než polovina společností implementovanou politiku biodiverzity, což ukazuje na mezeru ve strategickém řízení rizik. Finanční sektor je pak nepřímo ohrožen kvůli investicím do společností s neřízenými riziky biodiverzity. 

Změny klimatu a vzorců počasí mění biotopy a narušují ekosystémy, což v některých případech vede k migraci (včetně člověka) a vyhynutí druhů. Na druhé straně zdravá biodiverzita a příroda působí jako „ochranný štít“ proti změně klimatu, kdy biologicky a geneticky rozmanité ekosystémy lépe odolávají environmentálním stresům a přispívají k efektivnějšímu ukladání uhlíku. Globální dodavatelské řetězce často zasahují do rozmanitých ekosystémů a jejich provoz může významně ovlivnit místní a regionální biodiverzitu. Odlesňování pro zemědělství, znečištění z výroby a nadměrný rybolov jsou příklady toho, jak mohou dodavatelské řetězce přispět k ničení biotopů a ztrátě druhů.

Právě proto Evropská unie přijala nové nařízení o odlesňování (EUDR), které vstoupilo v platnost v červnu 2023 a má ambiciózní cíl bojovat proti globálnímu odlesňování a degradaci lesů. Toto nařízení klade důraz na to, aby klíčové komodity a produkty, které jsou uvedeny na unijní trh, nepřispívaly k odlesňování. Očekává se, že EUDR bude mít významný dopad na přírodu a biodiverzitu, neboť podporuje snížení odlesňování tím, že propaguje spotřebu produktů, které nejsou s odlesňováním spojeny, což je zásadní krok v boji proti ztrátě biodiverzity a změně klimatu.

Další nařízeni je nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), které reaguje na alarmující zjištění Evropské agentury pro životní prostředí o tom, že pouze 15 % přírodních ekosystémů v EU je v dobrém stavu. Zákon, který je nyní přímo aplikovatelný v národních právních řádech, má potenciál významně ovlivnit nejen ochranu biodiverzity, ale i celou agendu klimatických rizik a ekonomiku spojenou s přírodními zdroji, jak zdůrazňuje Alice Machová v článku publikovaném na platformě CSRD.

Hlavní cíl zákona je jasný: zvrátit trend poklesu biodiverzity v Evropě a podpořit obnovu krajiny, což je nezbytné pro zajištění potravinové bezpečnosti a ochranu přírodních opylovačů, na kterých závisí velká část zemědělské produkce v unii. Tento legislativní rámec nyní vyžaduje aktivní zapojení a splnění cílů ze strany členských států, včetně České republiky, která tento zákon podporovala od samého počátku. Obnova a ochrana přírody se tak stává klíčovým prvkem v boji proti klimatické krizi a jejím dopadům na společnost.

Hlavním mitigačním a adaptačním principem v boji proti ztrátě biodiverzity jsou řešení založená na přírodě (Nature-based Solutions, NbS) a podpora ekosystémových služeb. NbS využívají přírodní procesy k řešení environmentálních problémů, jako je využívání mokřadů k filtraci znečišťujících látek nebo zalesňování oblastí, aby se zabránilo erozi půdy a zlepšila se sekvestrace uhlíku v půdě. NbS nejen podporuje biologickou rozmanitost, ale poskytuje také sociální a ekonomické výhody, jako je zlepšení kvality vody a vytváření pracovních míst. Existuje spousta příkladů využití nástrojů spojených s řešeními založenými na přírodě, která ukazují, jak hodnotit a využívat přírodní zdroje a služby.

Například nástroj Sustainable Asset Valuation (SAVi) vyvinutý Mezinárodním institutem pro udržitelný rozvoj odhaduje hodnotu ekosystémových služeb, jako jsou mokřady v Senegalu, které pomáhají zvládat povodně, na 1,7 miliardy dolarů. Podporovat ekosystémové služby je dlouhodobě výhodnější než výstavba protipovodňové infrastruktury. Jako další příklad může sloužit les v americkém Portlandu využívaný pro filtraci pitné vody, což městu ušetří 155 milionů dolarů na výstavbu nové vodárny. Tyto NbS přispívají k ochraně před katastrofami, snižují náklady a podporují udržitelné hospodářské aktivity, jako je cestovní ruch, což ukazuje na jejich rostoucí význam v rámci zelené agendy a udržitelného rozvoje.

Většina společností si neuvědomuje, že požadavky na zveřejňování informací o biodiverzitě a ekosystémech podle standardu pro vykazování udržitelnost ESRS E4 v rámci směrnice CSRD jsou pro ně relevantní. Ignorování tohoto pilíře EU Taxonomie může vést k obtížím při získávání veřejného nebo soukromého institucionálního financování. Bez řádného řešení těchto aspektů bude pro firmy těžší prokázat svou udržitelnost a odpovědnost, což je stále důležitější pro investory a regulátory. I finanční instituce jsou závislé na biologické rozmanitosti a ovlivňují ji prostřednictvím svých provozních činností, dodavatelských řetězců, financování a investičních rozhodnutí.

Řešení klimatických rizik a ztráty biologické rozmanitosti je nedílnou součástí ESG. Pochopením jejich propojení, zmírněním dopadů dodavatelského řetězce, využitím kompenzace biologické rozmanitosti a podporou řešení založených na přírodě můžeme připravit cestu pro udržitelnou budoucnost.

Na podporu a zintenzivnění úsilí o ochranu a obnovu biologické rozmanitosti roste požadavek na zřízení národních fondů pro biologickou rozmanitost a obnovu přírody. Tyto fondy, financované prostřednictvím smíšených mechanismů, jako jsou například partnerství veřejného a soukromého sektoru, by mohly nasměrovat zdroje do široké řady projektů v oblasti přírody a biologické rozmanitosti. Firmy a vlády musí spolupracovat na ochraně biologické rozmanitosti naší planety, zajištění ekonomické stability a zdraví životního prostředí pro příští generace.