Měla by česká vláda kompenzovat uchazeče v projektech PPP?

Česká vláda schválila ambiciózní plán přípravy klíčových dopravních infrastrukturních projektů ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Cílem je do roku 2030 vybrat investory pro devět silničních a železničních projektů. Některé projekty budou muset být zadány současně nebo s krátkým časovým odstupem.

Příprava nabídek pro PPP projekty je pro uchazeče výrazně dražší než u tradičních veřejných zakázek. Tyto náklady mohou významně ovlivnit počet uchazečů a tím i úspěšnost výběrových řízení. Aby vláda povzbudila firmy k účasti na více projektech, měla by zvážit kompenzaci nákladů účastníkům. V tomto článku se podíváme na výhody a nevýhody takových kompenzací a možnosti dalšího postupu postupu.

Finanční náklady PPP tendrů

Příprava nabídek u PPP projektů je dražší než u tradičních veřejných zakázek. Tyto náklady se pohybují od 0,5 % do 2,5 % hodnoty projektu, ve srovnání s 0,5 % až 1 % u tradičních veřejných zakázek. Vyšší náklady jsou způsobeny komplexní povahou nabídek pro PPP projekty, které zahrnují celý projektový cyklus včetně návrhu, výstavby, financování, provozu a údržby. V důsledku toho jsou náklady na tyto projekty přinejmenším dvakrát vyšší než náklady na tradiční zakázky. Měla by česká vláda kompenzovat uchazeče v projektech PPP?

Výhody

• Zvýšená konkurence: Větší množství PPP projektů může vést k tomu, že se uchazeči zaměří pouze na nejatraktivnější projekty a projekty, u kterých mají největší šanci na vítězství, zatímco ostatní projekty vynechají. Kompenzací nákladů spojených s přípravou nabídek může zadavatel povzbudit více firem k účasti ve výběrovém řízení, což může vést k inovativnějším řešením a potenciálně nižším nákladům na projekt.
• Rozšíření okruhu uchazečů: Vysoké počáteční náklady spojené s přípravou nabídek na PPP projekty mohou odrazovat menší nebo méně likvidní společnosti od účasti v zadávacím řízení. Úhrada nákladů zpřístupňuje tyto projekty širšímu okruhu společností.
• Převaha kvality nad náklady: Kompenzace nákladů na podání nabídky umožňuje společnostem zaměřit se na kvalitu a inovativnost svých návrhů spíše než na minimalizaci nákladů spojených s přípravou nabídky. To může vést k lepším dlouhodobým výsledkům pro veřejný  sektor.

Nevýhody

• Zvýšené vládní výdaje: Úhrada nákladů na účast uchazeče ve výběrovém řízení vyžaduje dodatečné finanční zdroje zadavatele, které nemusí být vždy vyváženy přínosy, zejména pokud dojde k zastavení projektu nebo projekt nenaplní vytyčené cíle.
• Riziko nadhodnocených nabídek: Existuje riziko, že společnosti účastnící se výběrového řízení záměrně nadsadí své náklady na přípravu nabídek s vědomím, že jim budou proplaceny, což povede ke zbytečným dodatečným nákladům pro zadavatele.
  
• Administrativní zátěž: Určení, které náklady jsou propláceny, a samotný proces proplácení s sebou může přinést vyšší administrativní zátěž a potenciálně zdržet celý proces výběrového řízení.

Doporučení

S ohledem na výše uvedené by česká vláda v souvislosti s plánem výstavby dálničních a železničních projektů formou PPP měla zvážit přijetí následujících opatření:

• Selektivní kompenzace: Zvážit úhradu nákladů na přípravu nabídek u projektů, které jsou strategicky důležité, mají vysokou míru náročnosti nebo se u nich očekává, že reakce potenciálních zájemců bude vlažná. Tento přístup vyvažuje potřebu stimulovat hospodářskou soutěž bez nadměrného zatížení veřejných financí.
• Omezení úhrady: Strop na částku, která může být uchazečům proplacena, může snížit riziko nadhodnocených nákladů na přípravu nabídek. To také povzbudí společnosti k efektivnímu řízení nákladů na přípravu nabídek.
• Transparentnost a odpovědnost: Zavedení jasných pravidel pro to, jaké náklady mohou být propláceny, a vyžadování podrobného vyúčtování od uchazečů, kteří žádají o kompenzaci nákladů, pomůže zajistit, aby byl proces transparentní a aby byly propláceny pouze skutečně oprávněné náklady.
• Vyhodnocení přínosů: Pravidelné vyhodnocování dopadů kompenzace nákladů souvisejících s účastí ve výběrových řízeních z pohledu hospodářské soutěže, inovativnosti a realizace projektu může později sloužit jako podklad pro nastavování budoucích pravidel a k posouzení, zda kompenzace nákladů přináší za vynaložené peníze odpovídající užitek. 

Pečlivým zvážením důsledků a stanovením jasných parametrů pro kompenzaci nákladů výběrových řízení může česká vláda zvýšit úspěšnost těchto projektů a zajistit, aby přilákaly nejen širokou škálu uchazečů, ale také nabídly správnou přidanou hodnotu a přinesly do veřejných projektů inovativní řešení.