Krize je za námi, ale musíme si zvyknout na dvojnásobné ceny proti období před válkou

Období extrémních cen energií sice už pominulo, avšak na původní úrovně se zvláště elektřina nevrátí. Co s tím? „Nebát se vyjednávat se stávajícími dodavateli o slevách,“ radí domácnostem Blahoslav Němeček z EY Česká republika.

Ceny energií klesají, můžeme tedy říci, že energetická krize je za námi?

Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu klesly po uklidnění situace na trzích s plynem a obnovení provozu francouzských jaderných elektráren. Dostávají se na minima od září 2021, evropské zásobníky jsou plné a Evropa pokračuje v budování plynové infrastruktury.

Krize ve smyslu extrémně vysokých cen je jistě za námi, ale zásadně se změnil charakter energetického trhu i jeho výsledná cenová úroveň. Zjednodušeně se dá říci, že jsme u elektřiny i plynu na zhruba dvojnásobku proti předválečnému období. Na tuto novou cenovou základnu si musíme přivyknout.

Na co si bohužel budeme muset také zvyknout, je mnohem větší volatilita cen, zejména na krátkodobých trzích, ale také rostoucí rozdíly mezi letním a zimním obdobím. Tento trend je dán zejména rostoucí instalovanou kapacitou obnovitelných zdrojů.

Jako EY jste se podíleli na tvorbě legislativního rámce v mimořádné situaci, zejména na definici cenových stropů a souvisejících opatření. Jak hodnotíte jejich úspěšnost?

Hlavním cílem bylo celkově zklidnit situaci, dát elementární jistoty jak zákazníkům z hlediska maximální úrovně ceny, tak dodavatelům z hlediska férového vykompenzování jejich potenciálních ztrát z již uskutečněných obchodů. Také nastavit určitou samosvornost celého mechanismu a ochranu pro státní rozpočet, nevyvíjela-li by se situace příznivě. Naštěstí se situace na velkoobchodních trzích začala brzy uklidňovat, a proto i celkové dopady na státní rozpočet budou mnohem mírnější, než se ještě na začátku a poté i v jeho polovině předpokládalo.

Jaký vliv mají geopolitické události ve světě na ceny energií?

Geopolitická situace obecně má na ceny komodit zcela zásadní vliv. Příkladem je nejen rusko-ukrajinský konflikt, ale i nedávné vypuknutí krize na Blízkém východě. Jakkoliv nelze fundamentální dopad palestinsko-izraelské krize srovnávat s konfliktem na Ukrajině, došlo ke krátkodobému výkyvu cen energií. Zdůrazňuji, že komoditní trh s uhlím, ropou i zkapalněným plynem je globální, což platí pro Evropu v současné době více než kdykoliv předtím. A to zejména právě kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu a odklonu od ruského potrubního plynu.

Ruský plyn nahradilo LNG, jehož cena je dána světovou nabídkou a poptávkou, kterou zásadně ovlivňuje například ekonomická situace Číny, ale i dalších zemí. Cena elektřiny v Evropě dnes téměř okamžitě reaguje na změnu ceny plynu a emisní povolenky.

Na které spotřebitele nejvíce dopadne chystaný nárůst regulované složky ceny u plynu a elektřiny?

U plynu sice dochází k nárůstu regulované složky, ale pokles ceny komodity je natolik razantní, že významně převáží a většina zákazníků by měla pocítit absolutní snížení výdajů za plyn.

U elektřiny je situace velmi odlišná. Regulovaná složka ceny zde sestává v zásadě ze čtyř základních komponent. Tou první jsou náklady na rozvoj, provoz a údržbu přenosové a distribučních soustav. Druhou jsou náklady na ztráty v sítích, které kopírují vývoj tržních cen. Třetí pak náklady na systémové služby pro zajištění rezerv pro bilancování celé soustavy. Ty » rovněž kopírují vývoj tržních cen, neboť musejí uhradit výrobci ušlou příležitost, že neprodal elektřinu do trhu, ale držel zdroj v pohotovosti. Tyto položky pro rok 2023 byly zmraženy na úrovni cen roku 2022, které byly stanoveny na podzim roku 2021. Bohužel, dnešní úroveň velkoobchodních cen je dvojnásobná a to se propisuje do razantního zdražení. Zároveň jsme si prošli obdobím vysoké inflace, která se propsala do nákladů na provoz a údržbu zařízení. To vše se kumulativně projevuje až v cenách pro rok 2024.

Poslední komponentou je příspěvek na podporované zdroje. V průběhu roku 2023 jej zákazníci nehradili, dotoval jej stát. Jeho znovuzavedení znamená dramatické meziroční zvýšení regulované ceny. U domácností tvoří polovinu celkového zdražení, jedná se však o návrat k situaci v letech 2021 a 2022.

Jinak je tomu u průmyslu, kde příspěvek na podporované zdroje nyní představuje téměř dvě třetiny celkového zdražení. Zde se však stále hledá cesta, jak nalézt další zdroje financování a dopady na průmysl snížit.

Dokáže retailový trh ještě vstřebat případné zvyšování cen zboží a služeb kvůli vyšším nákladům na energie?

Z mého pohledu už by k dalšímu zvýšení nákladů bezprostředně docházet nemělo. Jde spíše o to, že potenciál celkového výrazného poklesu díky levnější elektřině na velkoobchodním trhu pohltí nárůst v regulované časti. V budoucnu je třeba počítat s masivními investicemi do sítě, což bude tlačit regulované ceny dále vzhůru. Předpokládaná významně rostoucí spotřeba elektřiny by však měla tento efekt tlumit. Plyn celkově na příští rok zlevňuje a lze očekávat spíše stagnaci.

Jak se případnému navyšování cen energií bránit?

Jako první bych zmínil energetické úspory, do kterých se od určité úrovně cen energií vyplatí investovat vždy. Z pohledu samotného nákupu platí, že by se mu podniky měly věnovat v dlouhodobém časovém horizontu.

Jiná je samozřejmě situace u domácností a malých zákazníků a jiná u průmyslových odběratelů. V průmyslu je třeba sledovat průběžně aktuální tržní vývoj, nakupovat dílčí množství energie s dostatečným předstihem, využívat nákupů na forwardových trzích, nenechat nákup na poslední chvíli, ale využít pro část spotřeby i spotový trh, který může přinést významné úspory zejména v letním období.

Domácnosti takový komfort nemají, musejí si vybrat z nabízených produktů. Určitě lze ale opět doporučit sledování vývoje cen s blížícím se termínem fixace, pracovat se srovnávači cen a nebát se vyjednávat se stávajícími dodavateli energií o nějakých slevách.

Jaká jsou specifika tuzemského energetického trhu?

Zůstanu u elektřiny. Český trh je velmi otevřený v tom pravém slova smyslu, silně propojený s okolními státy, dobře organizovaný a transparentně regulovaný. V čem nám ujel a ujíždí vlak, je absence inteligentních měřidel i u zákazníků na hladině nízkého napětí. Jasně definované podmínky pro provoz akumulačních zařízení a nezávislá agregace flexibility. Částečně to dokresluje i situace v legislativě, kdy se teprve nyní implementují principy, které měly být funkční již v roce 2021. Zde nezbývá než zůstat trpělivým optimistou. Nejsou to jen prázdné fráze, ale reálný potenciál pro snížení plateb za elektřinu.

Dalším výrazným specifikem českého trhu je potřeba rychlé transformace zdrojové základny. Pro ni je však třeba opět provést razantní zásah do legislativy a vytvořit podmínky pro urychlení povolovacích procedur a garance pro investory. Neviditelná ruka trhu by to možná také vyřešila sama, ale za dlouho a vyšlo by nás to draho.

Výroba elektřiny z uhelných elektráren může být nerentabilní již za dva, tři roky a bude třeba svižně dobudovat rychlé plynové zdroje s nízkými investičními náklady. Potřebu co nejrychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů spolu s akumulací a bezemisního jádra považuji za samozřejmost.

S jakými mýty se energetičtí experti na trhu stále setkávají?

Z poslední doby bych zmínil dva, které mě provokují. Tím první je neustále opěvování úplné energetické soběstačnosti ve výrobě elektřiny ve smyslu „všechno si musíme vyrobit sami“. Doba se změnila a bylo by neekonomické a trestuhodné nevyužít nejlevnější energii z obnovitelných zdrojů, kdykoliv je k dispozici. S tím jde ale ruku v ruce potřeba mít dostatečnou instalovanou kapacitu ve zdrojích, které jsou schopny naskočit a pokrýt krátkodobě chybějící špičkový výkon. V moderní energetice musíme klást důraz na bezpečnost.

V souvislosti s akvizicí státní společnosti ČEPS, kdy koupila provozovatele přepravní soustavy Net4Gas, se objevil nový mýtus, že tato transakce ovlivnila zvýšení tarifů za přepravu plynu. Zde je třeba si uvědomit, že regulace v České republice je zcela nezávislá na vlastnictví a tarify za přepravu plynu pro rok 2024 by vypadaly úplně stejně, i kdyby k žádné transakci nedošlo nebo by přepravce plynu koupil jiný privátní investor.