EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Statistiky udržitelnosti se výrazně liší od těch zahraničních. To ukázal průzkumu globální hodnoty udržitelnosti v roce 2023 společnosti EY. České společnosti jsou méně nakloněné tomu snižovat své vlastní emise, ale spíše nevěří, že se podaří dosáhnout environmentální cílů, které si moderní společnost stanovila. Rovněž se nebojí právních ani reputačních rizik spojených s klimatem a udržitelná opatření zavádějí hlavně kvůli regulacím.
Oproti výchozímu stavu (tzv. baseline) snížily společnosti v České republice své emise skleníkových plynů v průměru zatím o 19 %. To je výrazně méně než společnosti globální, které dosáhly snížení o (28 %). Obdobně mají české společnosti nižší cíle i v dalším snižování emisí. Plánují je snížit o 32 %, zatímco cíl globálních společností je 40 %.
V porovnání s globálními společnostmi se ty v Česku méně obávají fyzických, právních a reputačních rizik spojených s klimatem. Naopak jsou ke snižování emisí více motivovány potřebou dodržování předpisů (69 %), což je naopak pro globální společnosti důvodem jen v 47 %.
Zábrany českých firem v agendě změny klimatu mohou být způsobeny jejich pesimismem ohledně cílů v oblasti změny klimatu.
Český pesimismus se v průzkumu odráží velmi silně. Tomu, že se svět vyhne zvýšení průměrné globální teploty o 1,5 stupně, věří celých 65 % globálních společností, ale jen 12 % českých. Obdobně je diametrální rozpor v názoru, že svět dosáhne nulových emisí do roku 2050. Tomu věří globální firmy ze 69 %, v Česku je oproti tomu důvěra jen na 6 %.
„Někdy až propastné rozdíly mezi názory českých a globálních firem je třeba vnímat v kontextu rozdílné struktury hospodářství. Český průmysl totiž stále patří mezi ty energeticky nejnáročnější v EU,“ doplnila Alice Machová.
To koresponduje i s obavami, že klimatická opatření negativně ovlivní provoz nebo finanční výkonnost. Takové přesvědčení převládá jen u 36 % globálních společností, zatímco v Česku tvoří nadpoloviční většinu (53 %). Překážkou pro zavádění opatření na snižování emisí je v České republice také vyšší nejistota v důsledku ekonomických nebo geopolitických problémů – zatímco u globálních společností se jedná o 29 %, české je takto vnímají ze 47 %.
A nepomáhá podle nich ani stát. V to, že vlády poskytují správné vedení a podporu pro účinné řešení změny klimatu, věří 67 % globálních firem, v tuzemsku si to ale myslí jen 22 % dotazovaných společností.
U českých firem je 1,3krát pravděpodobnější, že budou za hlavní hledisko při hodnocení zavedených iniciativ preferovat finanční hodnotu nad tou tzv. planetární, tedy nad přínosem, které opatření mají pro naši planetu. Navzdory obavám, že iniciativy v oblasti změny klimatu budou mít negativní dopad na jejich finanční výkonnost (53 %), nebo že v blízké budoucnosti sníží jejich schopnost konkurovat na trhu (20 %), české společnosti pozorují, že jim investice do změny klimatu přinášejí v řadě ohledů větší hodnotu, než původně očekávaly.
V průměru respondenti tvrdí, že mnoho iniciativ, které jejich organizace zavedly, bude mít do budoucna spíše pozitivní finanční dopad (37 %) než negativní (22 %).
České společnosti jsou méně nakloněné tomu snižovat své emise a zároveň nevěří, že se podaří dosáhnout globálních environmentální cílů, které si společnost stanovila. Rovněž se nebojí právních ani reputačních rizik spojených s klimatem a udržitelná opatření zavádějí hlavně kvůli regulacím. To ukázal průzkum globální hodnoty udržitelnosti v roce 2023 společnosti EY.