Poskytování slev z „doporučené ceny výrobce“ jako nekalá obchodní praktika
Dne 31. května 2024 vydal Nejvyšší správní soud (dále jako „NSS“) rozhodnutí ve sporu společnosti provozující řetězec supermarketů (dále jako „Společnost“) proti ústřednímu inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. V něm se NSS vyjádřil k poskytování slev z „doporučené ceny výrobce“ bez dostatečně transparentního označení.
Skutkový stav
Na podzim 2020 označila Společnost ve svých prodejnách pět druhů nabízených potravin (dále jako „zboží“) nápisem „AKCE“ doprovázeným symbolem přeškrtnutých cen. Přeškrtnuté ceny však nebyly běžnou cenou, za niž Společnost zboží nabízí, nýbrž „doporučenou cenou výrobce“. Za tuto cenu nicméně Společnost v minulosti zboží nenabízela.
Dne 30. října 2020 provedla Česká obchodní inspekce v prodejně Společnosti kontrolu, během které došla k názoru, že jednání Společnosti je v rozporu se zákonem. Následně věc předala Státní zemědělské a potravinářské inspekci příslušné k postihnu nekalých obchodních praktik na úseku potravin.
Oblastní inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Ústí nad Labem vydal dne 19. listopadu 2021 rozhodnutí, v němž shledal Společnost vinnou ze spáchání přestupku podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o ochraně spotřebitele“), spočívajícího v porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik (dále jako „Rozhodnutí“). Přestupku se Společnost měla dopustit tím, že předmětné zboží označila takovým způsobem, jenž ve spotřebiteli mohl vzbudit přesvědčení, že přeškrtnuté ceny, ze kterých jsou poskytovány slevy, jsou běžnými prodejními cenami, ačkoli se ve skutečnosti jednalo o „doporučenou cenu výrobce“, a měla tak uvést spotřebitele v omyl ohledně existence konkrétní cenové výhody. Tento omyl pak mohl vést k rozhodnutí spotřebitele ohledně koupě zboží, které by jinak neučinil. Za toto jednání byla Společnosti Rozhodnutím uložena pokuta ve výši 100 000 Kč, tedy při spodní hranici sazby, a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Proti Rozhodnutí podala Společnost žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který ji rozsudkem zamítl. Proti rozsudku následně podala Společnost kasační stížnost k NSS.
Rozhodnutí NSS
NSS se ve svém rozhodnutí kasační stížnost Společnosti zamítl. Shodně s ostatními rozhodnutími ve věci upozornil na problematičnost prezentace jednotlivých údajů vztahujících se ke konkrétní cenové výhodě. Ty byly uvedeny rozdílnou velikostí písma, přičemž rozhodující údaj o tom, z čeho je cenová výhoda odvozena, byl uveden nejmenším a nejobtížněji čitelným písmem, a to dokonce natolik, že běžnému spotřebiteli, zejména v důchodovém věku, bylo znemožněno zaznamenat, z jaké ceny je předmětná akce poskytována. Přesnou velikost písma i regálového štítku přitom NSS označil za irelevantní, klíčová je dle jeho názoru netransparentnost vůči spotřebitelům při uvádění údajů o slevě.
Závěr
Z Rozhodnutí NSS je patrná důležitost označování poskytovaných slev a cen, z nichž jsou tyto slevy poskytovány, pro spotřebitele jasným a srozumitelným způsobem. Užívání „doporučené ceny výrobce“ v komunikaci o poskytnuté cenové výhodě se spotřebiteli jiným než zcela transparentním způsobem zaručujícím nezaměnitelnost s jinými slevovými akcemi, bude ve všech případech zřejmě problematické.
V souvislosti s uváděním údajů o poskytování slev současně upozorňujeme na povinnost prodávajících dle ustanovení § 12a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele poskytovat společně s informací o slevě z ceny výrobku i informaci o nejnižší ceně tohoto výrobku (i) za kterou jej nabízeli a prodávali (i) v době třiceti dnů před poskytnutí slevy, (ii) v době od okamžiku, kdy jej začali nabízet a prodávat, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než třicet dnů, případně (iii) v době třiceti dnů před prvním poskytnutím slevy, je-li sleva z ceny zvyšována postupně.
V případě zájmu o další informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autoři: