dřevěné kostky s otazníkem

Lze upravit důvody pro odvolání člena orgánu kapitálové společnosti?

22. května 2024
Předmět Tax Alert
Kategorie Právo

Zobrazit zdroje

Na podzim loňského roku jsme Vás informovali o závěrech Nejvyššího soudu, který dovodil možnost upravit ve stanovách neomezenou délku funkčního období členů představenstva (Lze stanovami upravit neomezené funkční období členů představenstva? | EY Česká republika).

Nejvyšší soud se však svými rozhodnutími nepřímo dotkl také další související otázky hojně diskutované praxí, a to zda může zakladatelské právní jednání (společenská smlouva či stanovy) upravit konkrétní důvody pro odvolání člena voleného orgánu (např. člena představenstva nebo jednatele).

Zásadně platí, že valná hromada, popřípadě dozorčí rada v akciové společnosti (je-li podle stanov, po vzoru německé regulace, oprávněna volit a odvolávat členy představenstva), může člena voleného orgánu kdykoli odvolat. Takové odvolání nemusí být opřeno o konkrétní odvolací důvod. Hovoříme o odvolání bez udání důvodu (ad nutum). Zároveň již dříve Nejvyšší soud dovodil, že zakladatelské právní jednání nemůže založit absolutní neodvolatelnost členů volených orgánů.[1]

Nicméně, v praxi je velmi časté, že společnost s členem voleného orgánu sjedná konkrétní důvody odvolání ve smlouvě o výkonu funkce (zejm. jednotlivé případy porušení povinností při výkonu funkce či porušení loajality). Nedodržení těchto (obligačních) ujednání valnou hromadou, resp. dozorčí radou, však nemá vliv na platnost samotného odvolání. Důsledkem tak je nanejvýše vznik povinnosti společnosti uhradit odvolanému členu ujednanou sankci (typicky smluvní pokutu).

Již v srpnu 2019 však Nejvyšší soud pro poměry společenství vlastníků jednotek (tedy typu právnické osoby korporační povahy) připustil, že ujednání stanov upravující konkrétní důvody pro odvolání členů výboru není v rozporu s kogentní úpravou (viz usnesení ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2103/2019). V poměrech obchodních korporací, konkrétně společnosti s ručením omezeným, pak již v březnu 2022 Nejvyšší soud naznačil, že: „Do působnosti valné hromady náleží i rozhodování o odvolání jednatele [§ 190 odst. 2 písm. c) z. o. k.]. Neurčí-li společenská smlouva jinak, může valná hromada jednatele odvolat bez uvedení důvodu, anebo z konkrétního důvodu vyjádřeného v rozhodnutí o odvolání.“ (Usnesení ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1175/2021).

Z citovaného tak plyne, že konkrétní důvody pro odvolání člena voleného orgánu lze ujednat přímo v zakladatelském právním jednání a tím takovým důvodům vtisknout korporační (statusové) účinky. Uvedený závěr opatrně potvrzuje v poměrech akciové společnosti i doktrína: „Domníváme se, že stanovy nemohou založit absolutní „korporační“ neodvolatelnost členů volených orgánů akciové společnosti, mohou však zřejmě jejich odvolatelnost z funkce zvoleného valnou hromadou vázat jen na určité důvody, zejména na porušení právních povinností. Odvolání člena příslušného voleného orgánu v rozporu se stanovami by pak založilo právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.“[2] Dodejme, že dle našeho názoru, i s odkazem na výše citovanou judikaturu k s. r. o., ničemu nebrání vztáhnout uvedený závěr na všechny členy volených orgánů kapitálových společností.

V této souvislosti je však potřeba dodat, že není jasné, zda bude člen voleného orgánu odvolaný z funkce v rozporu s důvody uvedenými v zakladatelském právním jednán oprávněn podat žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (popřípadě dozorčí rady), která jej v rozporu se zněním zakladatelského právního jednání odvolala. Z judikatury Nejvyššího soudu[3] týkající se ještě staré právní úpravy plyne, že odvolaný člen zásadně má právní zájem na přezkumu usnesení valné hromady o svém odvolání. Přesto však část doktríny toto rozhodnutí kritizuje a právní zájem odvolaného člena popírá.

V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autoři:

Dušan Kmoch

Klára Hurychová
 

[1] Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2000, sp. zn. 29 Cdo 968/2000.

[2] Viz LASÁK, J. 4.3 Odvolání z funkce. In: ŠTENGLOVÁ, I., DĚDIČ, J., LASÁK, J., PIHERA, V., LÁLA, D., JOSKOVÁ, L. Akciové společnosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 420, marg. č. 1407.

[3] Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5352/2015.

  • Tax Alert - English

    Can the grounds for dismissal of a member of a body of a capital company be set out?

    Last autumn we informed you about the conclusions of the Supreme Court, which concluded that it is possible to set forth an unlimited term of office of members of the board of directors in the articles of association (Can the articles of association provide for an unlimited term of office for the members of the board of directors? | EY Czech Republic).

    However, the Supreme Court's decisions also indirectly touched upon another related issue widely discussed in practice, i.e. whether the founding legal act (articles of association or articles of association) may set forth a specific grounds for dismissal of a member of an elected body (e.g. a member of the board of directors or a managing director).

    In principle, the general meeting or the supervisory board in a joint stock company (if, according to the articles of association, it is entitled to elect and dismiss members of the board of directors) may at any time dismiss a member of an elected body. Such dismissal does not have to be based on a specific reason, i.e. dismissal without cause (ad nutum). At the same time, the Supreme Court has previously held that the founding legal act cannot establish the absolute irrevocability of members of elected bodies.[1]

    However, in practice, it is very common for a company to agree with a member of an elected body on specific grounds for dismissal in the agreement on performance of the office (in particular, individual cases of breach of duties in the course of performance of the office or breach of loyalty). However, the failure of the general meeting or the supervisory board to comply with these (contractual) arrangements does not affect the validity of the dismissal itself. The consequence is at most the company's obligation to pay the dismissed member the agreed penalty (typically a contractual penalty).

    Already in August 2019, the Supreme Court for the situation of a unit owners' association (i.e. a type of legal entity of a corporate nature) admitted that provisions of the articles of association setting out specific grounds for the dismissal of committee members do not contravene the mandatory provisions of legal regulations (see Decision of 27 August 2019, case no. 26 Cdo 2103/2019).In the context of business corporations, specifically limited liability companies, the Supreme Court indicated as early as March 2022 that: 'Decisions on the dismissal of the managing director also belong to the competence of the general meeting [Section 190(2)(c) of the Act on Business Corporations]. Unless the memorandum of association provides otherwise, the general meeting may dismiss the managing director without any reason or for a specific reason expressed in the decision on dismissal." (Decision of 29 March 2022, case no. 27 Cdo 1175/2021).

    It follows from the above that specific reasons for the dismissal of a member of an elected body can be agreed directly in the founding legal act and thus establish corporate (status) effects to such reasons. The above conclusion is cautiously confirmed by the doctrine in the circumstances of a joint stock company: 'We believe that the articles of association cannot establish the absolute "corporate" irremovability of members of elected bodies of a joint stock company, but they can apparently link their removability from the office to certain grounds, in particular to a breach of legal obligations. The dismissal of a member of the relevant elected body contrary to the articles of association would then create a right to seek the resolution of the general meeting is declared invalid."[2]  We add that in our opinion, also with reference to the above mentioned case law relating to limited liability companies, there is nothing to prevent the above conclusion from being applied to all members of elected bodies of capital companies.

    In this context, however, it should be added that it is not clear whether a member of an elected body who is dismissed from the office in violation of the reasons set out in the founding legal act will be entitled to bring an action for invalidity of the resolution of the general meeting (or the supervisory board) that removed him/her in violation of the wording of the founding legal act. It follows from the case law of the Supreme Court[3] concerning the old legal regulation that the dismissed member has in principle a legal interest in the review of the resolution of the general meeting on his/her dismissal. Nevertheless, part of the doctrine criticises this decision and denies the legal interest of the dismissed member.

    If you would like more detailed information, please contact the authors of this article or other members of the EY team with whom you work.

    Authors:

    Dušan Kmoch

    Klára Hurychová
     

    [1] See Supreme Court Resolution of 11 October 2000, Case No. 29 Cdo 968/2000.

    [2] See LASÁK, J. 4.3 Removal from office. In: ŠTENGLOVÁ, I., DĚDIČ, J., LASÁK, J., PIHERA, V., LÁLA, D., JOSKOVÁ, L. Joint stock companies. Prague: C. H. Beck, 2023, p. 420, marg. no. 1407.

    [3] See Supreme Court Resolution of 22 November 2016, Case No. 29 Cdo 5352/2015.