Chystané změny ve zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů
Jak jsme Vás informovali ZDE, v rámci legislativního procesu byl předložen pozměňovací návrh týkající se zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Tento návrh byl již schválen Poslaneckou sněmovnou a aktuálně čeká na projednání v Senátu.
Novela se vztahuje na nabytí opcí a akcií v "obchodní korporaci", která je zaměstnavatelem zaměstnance, jakož i na nabytí opcí a akcií od mateřské společnosti zaměstnavatele, dceřiné společnosti nebo společnosti se zaměstnavatelem majetkově (kapitálově) propojené.
Novela zcela zásadním způsobem mění okamžik, kdy má být takový příjem zdaněn jako příjem ze závislé činnosti. Nyní obvykle dochází ke zdanění příjmu v okamžiku nabytí akcie nebo využití práva nepřevoditelné opce.
Je potřeba zmínit, že okamžik zdanění např. prodeje akcií nebo obdržené dividendy se nijak nemění. Stejně tak se nemění případné osvobození příjmů z prodeje při naplnění zákonných podmínek.
Novela zavádí následující okamžiky jako relevantní pro zdanění jako příjmu ze závislé činnosti:
- zaměstnanec přestane vykonávat závislou činnost u zaměstnavatele;
- zaměstnavatel vstoupí do likvidace;
- zaměstnanec nebo zaměstnavatel přestane být českým daňovým rezidentem;
- zaměstnanec akcie nebo opce převede (prodá);
- zaměstnanec uplatní opci (dle výkladu pouze opci převoditelnou);
- dojde k výměně podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílu u zaměstnance;
- uplyne 10 let ode dne, kdy zaměstnanec podíl v obchodní korporaci nebo (převoditelnou) opci nabyl. Toto pravidlo tak při existenci v praxi běžného období na uplatnění nepřevoditelné opce po dobu 10 let znamená, že doba, po kterou musí zaměstnavatel dané údaje spravovat, může činit až 20 let.
Proklamovaným cílem mělo být usnadnění odměňování zaměstnanců zejména start-upů, kteří by plnění ve formě zaměstnaneckých akcií a opcí danili až v okamžiku, kdy je reálně budou moci zpeněžit (a budou tak mít prostředky na úhradu daně). Návrh textace zákona však k tomuto cíli zcela nesměřuje, jelikož odložené okamžiky zdanění ne vždy možnost zpeněžení přináší. Současně však zásadním a ne zcela šťastným způsobem dopadá i na všechny aktuálně celosvětově fungující korporátní akciové a opční plány.
Novela s sebou přináší spoustu výkladových i praktických nejasností, které se aktuálně v rámci odborné veřejnosti diskutují. Není však zřejmé, zda k vyjasnění alespoň některých (ideálně všech) problematických oblastí dojde ještě před Vánoci.
Vzhledem k odlišné legislativní úpravě pravidel odvodů sociálního a zdravotního pojištění také není zcela zřejmé, zda dojde podobně i k posunu odvodu pojistného v situacích, kdy se pojistné z těchto příjmů platí.
Obecně se tato změna, pokud bude v aktuálním znění přijata, dotkne prakticky všech zaměstnavatelů, kteří v rámci odměňovacích schémat pracují s akciemi nebo opcemi včetně jejich zvýhodněných nákupů zaměstnanci.
Těm zaměstnavatelům, kteří jsou povinni tyto příjmy procesovat přes měsíční mzdovou agendu, přinese výraznou administrativní zátěž, kdy budou muset sledovat a posuzovat, zda a kdy nastal jeden z okamžiků uvedených výše. Zaměstnanci naopak budou mít vůči zaměstnavateli informační povinnost v okamžiku, kdy podíly a akcie prodají. Dále bude nutné sledovat změny v tržní ceně, neboť novela umožňuje za určitých podmínek zohlednit její pokles. Tato možnost však opět klade na zaměstnavatele další administrativní nároky a odpovědnost za stanovení správné výše zdanitelného příjmu.
Zaměstnanci, kteří dostávají tyto příjmy přímo od zahraniční matky, si budou muset tyto záznamy vést na své straně.
Všechny společnosti pak také budou muset vyřešit praktické dopady některých obvyklých mechanizmů – například úhrady kupní ceny prostřednictvím prodeje části akcií, které v tuto chvíli na úrovni mezinárodních korporací fungují právě z důvodu zajištění dostatečných prostředků na úhradu povinných odvodů. V případě mezinárodně mobilních zaměstnanců i např. v několika zemích současně.
Pro mezinárodně mobilní zaměstnance pak může novela také přinést praktické komplikace v oblasti zamezení dvojímu zdanění, neboť v převážné většině zemí platí obdobná pravidla jako naše současná.
Změna se tak snad nedotkne pouze zaměstnavatelů, kteří v rámci dlouhodobých odměňovacích plánů odměňují zaměstnance peněžním bonusem.
Vzhledem k tomu, že pozměňovací návrh neobsahuje žádná speciální přechodná ustanovení (a novela odsouvá okamžik zdanění do budoucna), lze předpokládat, že v případě plánované účinnosti k 1. lednu 2024 se nová úprava dotkne veškerých situací, které nastanou po letošním Silvestru.
V případě dotazů kontaktujte autory článku nebo klientský tým EY, se kterým spolupracujete.
Autoři:
