Návrh zákona o ochraně oznamovatelů míří do Senátu
Na úrovni Evropské unie vyplývá ochrana oznamovatelů ze směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Česká republika byla povinna tuto směrnici implementovat do 18. prosince 2021. Po marném uplynutí implementační lhůty Evropská komise v březnu letošního roku oznámila, že podá na Českou republiku žalobu se současným vyměřením pokuty za neimplementaci směrnice.
Vláda předložila návrh zákona o ochraně oznamovatelů Poslanecké sněmovně v listopadu 2022. Po téměř pěti měsících byl dne 21. března 2023 návrh zákona schválen Poslaneckou sněmovnou, a nyní míří k projednání do Senátu. S ohledem na žalobu podanou Evropskou komisí lze očekávat snahu o schválení novely v nejbližších několika měsících.
Cílem směrnice i navrženého zákona je upravení postupu podávání a posuzování oznámení o protiprávních jednáních prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a zajištění potřebné ochrany oznamovatelům (tzv. whistleblowerům), tedy fyzickým osobám, které se dozvěděly v souvislosti s prací nebo obdobnou činností informace o možném protiprávním jednání. Na základě návrhu zákona by měla být oznamovatelům přiznána účinná ochrana spočívající mimo jiné v předejití odvetných opatřeních, například v podobě výpovědi.
Návrh zákona zavádí povinnost vybraných subjektů zřídit vnitřní oznamovací systém, mimo jiné všem zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 zaměstnanců. Rozhodným dnem k určení počtu zaměstnanců je 1. leden příslušného kalendářního roku. Povinný subjekt může zřízením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu, popřípadě jej může sdílet s jiným povinným subjektem nebo využívat již zavedený systém jiného povinného subjektu, a to za předpokladu, že má nejvíce 249 zaměstnanců. Společnosti s 250 a více zaměstnanci tak budou povinny zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací v plném rozsahu bez možnosti využít například již existujícího skupinového systému v rámci koncernu.
Vnitřní oznamovací systém musí mít na starosti takzvaná příslušná osoba. Příslušnou osobou může být pouze fyzická osoba, kterou pro tyto účely povinný subjekt jmenuje z řad svých zaměstnanců nebo ji externě nasmlouvá. Příslušná osoba je mimo jiné povinna přijímat a posuzovat důvodnost oznámení, navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a to i po ukončení své činnosti. Příslušná osoba je také povinna vést elektronickou evidenci údajů o přijetých oznámeních v rozsahu stanoveném zákonem a dále uchovávat přijatá oznámení po dobu 5 let ode dne jejich přijetí.
Oznamovateli musí být umožněno oznámení učinit písemně, ústně nebo na jeho žádost osobně, a to do 14 dnů od takové žádosti. Povinný subjekt může vyloučit přijímání oznámení od osoby, která pro něj nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost.
Příslušná osoba je povinna písemně vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení, a to od 7 dnů ode dne jeho přijetí. Dále je příslušná osoba povinna posoudit důvodnost oznámení a do 30 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích. Tuto lhůtu lze prodloužit v případě skutkově nebo právně složitých případů. Vyhodnotí-li příslušná osoba oznámení jako důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Nevyhodnotí-li oznámení jako důvodné, písemně vyrozumí oznamovatele a poučí ho o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.
Za nesplnění povinností vyplývajících z navrhovaného zákona hrozí povinným subjektům pokuta až do výše jednoho milionu korun. Mezi přestupky sankcionované touto pokutou patří například nezabránění tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetnému opatření, neurčení příslušné osoby nebo nezajištění možnosti podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému.
Stejně tak ale může být pokutován oznamovatel v případě podání vědomě nepravdivého oznámení, a to až do výše padesát tisíc korun, nebo příslušná osoba do výše až sto tisíc korun, a to například za vyzrazení totožnosti oznamovatele bez jeho souhlasu nebo odepření přijetí oznámení.
Po četných debatách v Poslanecké sněmovně nedošlo ke schválení pozměňovacího návrhu, který by zavedl povinnost přijmout jakékoli anonymní oznámení, a to jak u všech povinných subjektů, tak poté ani v užším rozsahu u subjektů veřejnoprávního charakteru. Naopak byl schválen pozměňovací návrh, který vkládá do výčtu skutečností, jenž lze ohlásit, také podezření ze spáchání přestupku, za nějž hrozí pokuta v dolní sazbě nejméně sto tisíc korun. Původní návrh zákona se týkal pouze ohlášení skutečností, které mají znaky trestného činu, porušují samotný zákon o ochraně oznamovatelů nebo jiný právní předpis ve vybraných oblastech jako jsou například finanční služby, ochrana spotřebitele nebo hospodářská soutěž. Rozsah oznamovaných skutečností, na které dopadá působnost zákona, je tak oproti původnímu záměru zákona širší.
Účinnost navrženého zákona je stanovena na první den druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Povinné subjekty tak budou mít po vyhlášení zákona přibližně měsíc na to, aby zavedly vnitřní oznamovací systém, určily příslušnou osobu a zajistily splnění dalších povinností vyplývajících ze zákona. Povinné subjekty by tak měly legislativní proces tohoto zákona pečlivě sledovat, aby byly schopny včas zajistit plnění všech svých povinností.
Další vývoj legislativního procesu v této věci pro Vás sledujeme a budeme Vás o něm informovat. V případě zájmu o další informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.
