Kvůli kariéře jsou Češi ochotní lhát více než jiní Evropané

Zaměstnanci v Česku jsou ochotní pro kariéru udělat více než jejich kolegové v okolních zemích. To, co je na první pohled šlechtí, je ale ve skutečnosti nelichotivé prvenství. Češi jsou ochotní v zájmu firemního postupu porušovat i mravní či etické zásady více než lidé například ve východní Evropě. Vyplývá to z globálního průzkumu společnosti EY, prováděném na téměř 5500 zaměstnancích z 53 zemí.

Výsledky říkají, že zatímco celosvětově – stejně jako ve východní Evropě – je ochotno porušit mravní zásady v průměru 38 procent zaměstnanců, v Česku má k takovému jednání tendenci 48 procent respondentů z řad zaměstnanců všech typů firem. Jde například o poskytování nepravdivých informací nadřízeným, auditorům nebo zákazníkům, což je ochotno udělat 15 až 18 procent českých zaměstnanců. V ostatních zemích se ochota k takovým krokům pohybuje většinou do 10 procent. Podobně panuje v českých firmách větší ochota ignorovat neetické jednání v týmu nebo porušit interní směrnice. „Překvapením je, jak vysoké procento respondentů by neváhalo tyto zásady porušit kvůli krátkodobým peněžním nebo jiným výhodám, a také to, že takových respondentů přibylo za poslední dva roky o 16 procent,“ komentoval výsledky průzkumu Stevan Villalobos ze společnosti EY.

Ještě výraznější je podle průzkumu sklon k těmto prohřeškům u českých zaměstnanců a vedoucích pracovníků v případě, když takové jednání požaduje jejich nadřízený. V Česku by mu nekalým jednáním vyhověla nadpoloviční většina z nich – 54 procent. Celosvětově se přitom průměr drží na 38 a ve východní Evropě na 40 procentech.

„Vedoucí pracovníci v Česku oproti svým protějškům v zahraničí mnohem méně se svými podřízenými hovoří na téma, jak důležité jsou integrita a dodržování morálních zásad,“ dodal Villalobos.  

Vychází přitom z údaje, že o tématu integrity a dodržování morálních zásad neslyšela od topmanažera své organizace vůbec nebo slyšela jen zřídka více než třetina českých zaměstnanců. Celosvětově se to týká jen každého pátého zaměstnance.

Pozitivní je naopak podíl českých zaměstnanců, kteří jsou ochotní nekalé chování nahlásit bez obav, že to pro ně bude mít následky. S 69 procenty odpovídají světovému průměru a předstihují východní Evropu, kde tento podíl činí 62 procent. Ti, kdo nekalé jednání naopak nenahlásí, uvádějí nejčastěji jako důvod, že se v dané věci stejně nebude konat, následují obavy o vlastní bezpečnost a tlak managementu. Situace se však zlepšuje. Z průzkumu vyplývá, že zatímco v roce 2022 se pod tlakem cítily téměř tři čtvrtiny oznamovatelů nekalého jednání, letos jej vnímala přibližně polovina z nich.