Práce z domova ze zahraničí – možné důsledky v oblasti daní, sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
V důsledku nejrůznějších opatření jednotlivých států souvisejících s koronavirem vykonává v této době mnoho zaměstnanců svoji pracovní činnost vzdáleně, často i z jiné země.
Tyto situace mohou mít závažné dopady v oblasti zdanění i pojištění, může např. dojít ke změně daňového rezidenství zaměstnance, vzniku stálé provozovny zaměstnavatele, může se změnit stát, který má nárok na zdanění příjmů ze závislé činnosti, případně se může změnit příslušnost zaměstnance k systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
Daňový pohled
Jak jsme Vás informovali v našem alertu z dubna 2020, OECD vydalo stanovisko k možným řešením vzniklých situací s daňově mezinárodním přesahem při aplikaci smluv o zamezení dvojímu zdanění. Závěry tohoto stanoviska byly víceméně pozitivní, změny byly v té době považovány za dočasné a nepředpokládaly se tak významné dopady v oblasti zdanění. Stanovisko OECD nicméně není závazné. Dle neoficiálních informací česká finanční správa nebude stanovisko OECD zohledňovat a bude se striktně řídit ustanoveními příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění.
Dopady v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
V březnu 2020 vydala Česká správa sociálního zabezpečení na svých webových stránkách prohlášení, ze kterého vyplývalo, že dočasné omezení pohybu z důvodu koronavirové epidemie není relevantní okolností pro změnu použitelných právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění platných v EU, příp. změnu státu pojištění, a vystavená potvrzení A1 tak zůstávají nadále platná (náš alert na toto téma naleznete ZDE).
Vzhledem ke stále trvající situaci je však možné, že v některých případech již nepůjde o dočasné nastavení, ale že došlo k dlouhodobé/trvalé změně v místě výkonu činnosti zaměstnance. Je tak proto třeba pečlivě zvážit situace jednotlivých zaměstnanců a zrevidovat vystavená potvrzení A1, a to i s ohledem na možná odlišná stanoviska jednotlivých států k této problematice.
Další kroky
I vzhledem k blížícímu se termínu pro zpracování ročního zúčtování/termínu pro podání daňového přiznání doporučujeme detailně posoudit dopad výkonu práce jednotlivých zaměstnanců v případech, kdy vykonávají pracovní činnost z jiného státu, než bylo původně plánováno.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím oblastem:
- Vedení (stínové) mzdové agendy a povinnosti v odvodu záloh ze závislé činnosti zaměstnavatele v ČR i dotčených zemích
- Povinnost podat daňové přiznání v ČR i v zahraničí
- Zvýšení / snížení očekáváného daňového zatížení v důsledku přechodu práva na zdanění příjmů mezi jednotlivými státy a související dopad na čistý příjem zaměstnance
- Vznik stále provozovny
- Certifikáty A1
- Pracovněprávní dopady
V případě dotazů se prosím obraťte na autorky článku nebo náš EY poradenský tým, se kterým spolupracujete.
Autorky: