Úvod roku se v evropském regulatorním prostředí nese hodně ve znamení finalizace detailních prováděcích předpisů k nařízením DORA (digitální odolnost ve finančním sektoru) a MiCA (trh s kryptoaktivy). Vyšla rovněž nová celounijní úprava okamžitých plateb v eurech, která se od roku 2027 bude vztahovat i na české banky.
V tuzemsku se blíží ke konci legislativní proces k novým zákonům regulujícím jednak trh s nevýkonnými úvěry a rovněž hromadné žaloby. Vychází též významná novela českého zákona proti praní špinavých peněz. V rámci svých bohatých regulatorních aktivit v 1. čtvrtletí vydala ČNB mj. novou metodiku o posuzování nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na dohlížených subjektech.
Obezřetnostní regulace
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) již zahájil řadu veřejných konzultací k návrhům prováděcích norem (RTS/ITS) k novelizovaným nařízením CRR III a směrnici CRD VI, jejichž oficiální vydání se očekává v průběhu jara. Týkají se například operačního rizika, obezřetnostního oceňování nebo podrozvahových položek při standardizovaném přístupu k úvěrovému riziku.
Jedna z konzultací představuje návrh obecných pokynů k řízení ESG rizik. Stanoví požadavky na instituce týkající se identifikace, měření, řízení a monitorování ESG rizik, včetně rizik vyplývajících z přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku EU. Návrh pokynů zahrnuje mimo jiné zásady řízení těchto rizik, strategie a obchodní modely, rizikový apetit, interní kulturu, adekvátní kapacity a kontroly a dále interní proces hodnocení kapitálové přiměřenosti a likvidity. Rovněž bere v úvahu příslušné předpisy o právech spotřebitelů. Pokyny mají být aplikovatelné podle transpozičních termínů směrnice CRD VI.
EBA v této souvislosti rovněž zahájil průzkum trhu, jehož cílem je získat od bank informace o jejich metodikách pro klasifikaci expozic vůči ESG rizikům, jakož i o přístupnosti a dostupnosti ESG dat relevantních pro tento účel. Cílem otázek je získat informace o tom, jak instituce mapují své úvěrové expozice vůči ESG rizikům a jak shromažďují odpovídající údaje, a dále o přístupech a metodikách klasifikace, resp. seskupování úvěrových expozic podle potenciálních úrovní, druhů nebo jiných skupin různých ESG rizik. Výsledek průzkumu má napomoci vzniku proveditelné celoevropské standardizované metodiky pro identifikaci a klasifikaci úvěrových expozic z pohledu ESG rizik.
EBA dále uveřejnil návrh novelizace ITS k reportingu tržního rizika (tzv. FRTB). Provedl v něm revizi informací, které mají být vykazovány o kapitálových požadavcích podle alternativních přístupů, a doplnil podávání zpráv o reklasifikaci nástrojů mezi bankovní a obchodní knihou. První výkazy podle nového rámce, s výjimkou podávání zpráv o reklasifikacích, by se měly vytvářet k referenčnímu datu 31. března 2025.
Pokud jde o řízení úvěrového rizika (ale též ochranu spotřebitele), v Česku vstoupí dne 1. května v účinnost nový zákon o trhu s nevýkonnými úvěry a rovněž doprovodný změnový zákon k němu. Zákon transponuje směrnici EU o správcích úvěrů a obchodnících s úvěry, která stanovuje podmínky pro subjekty, jež spravují úvěry v selhání (NPL) a obchodují na finančním trhu s bankovními úvěry. Mezi tyto subjekty patří banky, družstevní záložny, nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů a nová kategorie tzv. správců nevýkonného úvěru. Ty bude nově licencovat a dohlížet ČNB a bude pro ně platit tzv. jednotný evropský pas, obdobně jako v jiných sektorech podnikání na finančním trhu. Dosavadní poskytovatelé služeb v oblasti správy NPL se sídlem v tuzemsku budou muset požádat ČNB o povolení do 29. června t. r., jinak jim oprávnění k činnosti regulované novým zákonem zanikne.
Zákon také zavádí úpravu procesu úlevy a posouzení dlužníka/spotřebitele před za hájením vymáhání nespláceného spotřebitelského úvěru. Dále stanovuje pravidla týkající se informačních a jiných povinností souvisejících s vymáháním spotřebitelského úvěru v selhání.
Bankovní rada ČNB rozhodla na svém březnovém zasedání k finanční stabilitě snížit od 1. dubna, s ohledem na postupné odeznívání cyklických rizik, sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta z celkového objemu příslušných rizikových expozic.
Významným vodítkem pro účastníky akvizic podílů na finančních institucí je již dlouhé roky Metodika posuzování kvalifikované účasti na osobách podléhajících dohledu ČNB, kterou ČNB před Velikonocemi výrazně aktualizovala. Cílem metodiky je upozornit na povinnosti související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na některých regulovaných entitách a poskytnout účastníkům trhu informace o standardním postupu ČNB v této oblasti. Nová metodika zohlednila některé praktické poznatky a reagovala na vývoj legislativy, je však škoda, že centrální banka poměrně významně rezignovala na výklad otázek souvisejících s nepřímým podílem (drženým zprostředkovaně).
ČNB rovněž informovala, že uzavřela s Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB) a Evropskou centrální bankou (ECB) dohodu o spolupráci a výměně informací (memorandum of understanding) pro plnění úkolů v oblasti řešení krizí a bankovního dohledu podle směrnice BRRD. Podobnou dohodu uzavírají se SRB a ECB i příslušné orgány z dalších členských států, které se neúčastní bankovní unie.
Kapitálové trhy
Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody ohledně tzv. Aktu o kotování (Kotačního aktu). Legislativní balíček se skládá z nových pravidel týkajících se prospektů, zneužívání trhu, investičního výzkumu a akcií s vícenásobnými hlasovacími právy. Cílem Aktu o kotování je pomoci zmírnit požadavky, kterým společnosti čelí jak v okamžiku vstupu na veřejné trhy, tak následně, a dále přispět k zachování transparentnosti, ochrany investorů a integrity trhu, v neposlední řadě omezit roztříštěnosti vnitrostátních právních předpisů.
Rada dále přijala nová pravidla, kterými se mění směrnice upravující kolektivní investování a správu aktiv (AIFMD a UCITS). Hlavními cíli jsou modernizace obou rámců, posílení integrace trhů správy aktiv v celé Evropě, zlepšení dostupnosti nástrojů řízení likvidity za účelem zajištění, aby správci fondů byli dobře připraveni na řešení významných odlivů v období finančních otřesů, posílení pravidel pro outsourcing či ochrana investorů před zavádějícími názvy. Členské státy budou mít dva roky na to, aby pravidla provedly ve vnitrostátních právních předpisech.
Země EU rovněž musí do 29. září 2025 transponovat čerstvou novelizaci směrnice MiFID II. Dotýká se mimo jiné mnohostranných systémů, dále obsahuje odstranění požadavku, aby se na klienty poskytovatele přímého elektronického přístupu, včetně osob jednajících na vlastní účet, vztahovala směrnice MiFID. Požaduje, aby regulovaný trh měl alespoň tři skutečně aktivní členy nebo uživatele participující na tvorbě cen.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zveřejnil zprávu obsahující osm návrhů prováděcích technických standardů k nařízení MiCA. Polovina z nich se vztahuje na poskytovatele služeb kryptoaktiv (tzv. CASPs) a zahrnují informace potřebné k jejich licencování nebo nabytí kvalifikované účasti na nich, řešení stížností a notifikační požadavky v případě, že finanční instituce bude chtít poskytovat služby spojené s kryptoaktivy. Ostatní RTS a ITS předložené k přijetí Evropské komisi se týkají spolupráce dohledových orgánů.
ESMA zároveň zahájil svůj třetí konzultační balíček k nařízení o trzích kryptoaktiv, který je otevřen k připomínkám trhu a veřejnosti do 25. června. Konzultace se týká čtyř navrhovaných předpisů k
odhalování a hlášení podezření na zneužívání trhu s kryptoaktivy;
zásadám a postupům, včetně práv klientů, pro služby spojené s převodem kryptoaktiv;
požadavkům na vhodnost pro určité služby kryptoaktiv a formátu pravidelného uveřejňování pro portfolio management a
provozní odolnosti informačních a komunikačních technologií (IKT) pro některé subjekty podle MiCA.
ESMA ve spolupráci s národními dohledovými orgány vydal upozornění týkající se požadavků stanovených nařízením o zneužívání trhu (MAR), které se vztahují na zveřejňování investičních doporučení na sociálních sítích. Akcentují rizika manipulace s trhem v nich. Podle MAR může být investičním doporučením jakýkoli příspěvek, video nebo jiný typ veřejné komunikace, včetně sociálních médií, ve kterém někdo přímo nebo nepřímo (bez ohledu na míru odbornosti použitého jazyka) poskytuje rady nebo nápady týkající se nákupu nebo prodeje finančního nástroje nebo toho, jak sestavit portfolio finančních nástrojů.
Podle obecných pokynů ESMA pro podávání zpráv podle nařízení EMIR se začne postupovat od 29. dubna 2024. ČNB již oznámila, že se při dohledu bude těmito pokyny řídit. Cílem pokynů je zlepšit harmonizaci a standardizaci podávání zpráv podle nařízení EMIR, slouží jako vodítko pro výklad několika ustanovení nařízení EMIR a souvisejících technických norem a obsahují praktické instrukce pro jejich uplatňování.
ČNB v prvním čtvrtletí v oblasti kapitálových trhů uveřejnila několik užitečných výkladových stanovisek, a to k
outsourcingu některých bankovních činností při distribuci investičních nástrojů;
investičním nástrojům vydávaným pomocí technologie DLT a nařízení o prospektu;
povaze participačních smluv z pohledu regulace finančního trhu;
modelovým portfoliím z hlediska odborné péče a pravidel produktového řízení nebo
vymezení stran depozitářské smlouvy.
ESG
Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návrhu nařízení o ratingových činnostech v oblasti ESG, jehož cílem je posílit důvěru investorů v udržitelné produkty. Poskytovatelé ESG ratingu usazení v EU budou muset získat povolení od ESMA. Poskytovatelé ESG ratingu z třetích zemí, kteří chtějí působit v unii, budou muset získat potvrzení svých ratingů autorizovaným poskytovatelem ESG ratingu v EU, uznání na základě kvantitativního kritéria nebo být zařazeni do registru poskytovatelů ESG ratingu na základě rozhodnutí o rovnocennosti. Politická dohoda předpokládá možnost poskytovat samostatné kvalifikace E, S a G. Nařízení má nabýt účinnosti 18 měsíců po vstupu v platnost (nejspíš tedy koncem roku 2025).
Evropské asociace zastupující tržní účastníky (EBF, EFAMA, Insurance Europe, ESBG, AIMA, AFME a další) vydaly společný dopis, v němž žádají Evropskou komisi, aby lépe koordinovala přístup k novým pravidlům v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR). Apelují zejména na právní jistotu a zamezení překryvům a zdvojování kapacit. Asociace důrazně vyzvaly Komisi, aby odložila přijetí RTS navržených evropskými dohledovými autoritami (ESAs) a aby změny SFDR komplexně přehodnotila a dala trhu alespoň rok na implementaci jakýchkoli změn SFDR.
V tuzemsku vyvolalo širokou diskusi zahájení připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů. Jeho cílem je transpozice směrnice EU o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy správních orgánů kotovaných společností. V Česku se bude týkat nejspíše jen pěti emitentů, z nichž dva jsou banky. Ti si musí v oblasti genderového zastoupení stanovit je den ze dvou cílů, kterých má být dosaženo do 30. června 2026, a to tak, že osoby méně zastoupeného pohlaví budou zastávat
buď alespoň 40 procent pozic nevýkonných členů vedoucích orgánů, nebo
alespoň 33 procent všech pozic (výkonných i nevýkonných) v řídicích a dozorčích orgánech.
Kybernetická bezpečnost a digitalizace
Bylo vydáno prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2024/482 k Aktu o kybernetické bezpečnosti, pokud jde o přijetí evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti založeného na společných kritériích (EUCC). Vztahuje se na všechny produkty a profily ochrany IKT, včetně jejich dokumentace, které jsou předkládány k certifikaci v rámci EUCC. Nový systém nabízí dvě úrovně záruky bezpečnosti: „značnou“ a „vysokou“, a může být využíván poskytovateli služeb nebo procesů IKT, kteří chtějí svým klientům nabídnout bezpečnostní důkazy certifikovaných produktů IKT.
ECB provede v roce 2024 zátěžový test kybernetické odolnosti u bank pod svým přímým dohledem. V rámci tohoto testu se posoudí, jak banky reagují na kybernetický útok a jak se z něj zotavují. Přitom 28 bank bude podrobeno rozšířenému hodnocení, pro které předloží dodatečné informace. Tento převážně kvalitativní test nebude mít dopad na kapitál stanovený v rámci 2. pilíře. Získané poznatky budou spíše využity pro širší dohledové hodnocení v roce 2024. Hlavní zjištění testu mají být ze strany ECB sdělena v létě 2024.
V tuzemsku do uzávěrky tohoto článku vláda ještě neprojednala připravený návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, čímž začíná být ohrožena včasná transpozice tzv. směrnice NIS2 do české legislativy. I když pro banky a většinu regulovaných finančních institucí je klíčová především speciální právní úprava v nařízení DORA a navazujících předpisech připravených EBA, obecně platná pravidla kybernetické bezpečnosti se na ně použijí podpůrně a jsou klíčová pro digitální odolnost jejich významných obchodních partnerů.
Návrh zákona v návaznosti na NIS2 zásadně zvyšuje počet povinných osob, a to rozšířením regulovaných odvětví a služeb. Rovněž zavádí nové požadavky na zavedení bezpečnostních opatření a do procesu hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů (ale též „pouhých“ událostí, hrozeb a zranitelných míst). Přináší také povinnosti v oblasti zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců povinných osob. Upravuje též větší odpovědnost vrcholného vedení těchto entit za zajištění kybernetické bezpečnosti. Klade vysoký důraz na sdílení souvisejících informací a spolupráci dozorových orgánů mezi sebou, s regulovanými osobami i s dalšími orgány veřejné moci. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má být v zákoně o bankách zařazen na seznam institucí, které mohou požadovat informace podléhající bankovnímu tajemství.
Ochrana spotřebitele
Rada přijala směrnici EU o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci. Nová pravidla mají posílit práva spotřebitelů změnou směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o právech spotřebitelů. Směrnice bude chránit spotřebitele před zavádějícími „zelenými tvrzeními“ (greenwashing), včetně zavádějících informací o kompenzaci uhlíku. Mimo sektor finančních služeb rovněž vyjasní odpovědnost obchodníků v případě informací (nebo jejich nedostatku) o předčasném zastarávání, zbytečných aktualizacích softwaru nebo neodůvodněné povinnosti nakupovat náhradní díly od původního výrobce.
Jelikož se banky a členové jejich skupin často angažují také v distribuci pojištění, měli by věnovat pozornost již druhé zprávě EIOPA o uplatňování směrnice o distribuci pojištění (IDD). Mezi hlavní zjištění za poslední dva roky patří další pokles počtu registrovaných zprostředkovatelů, sice celkové zlepšení kvality poradenství, na druhou stranu problémy spojené s novými pravidly udržitelnosti. Nedostatky byly zjištěny také v uplatňování pravidel o odměňování a střetu zájmů. Přezkum tzv. bankopojištění ze strany EIOPA odhalil nežádoucí praktiky křížového prodeje, které nezřídka mohou spotřebitelům způsobit újmu.
V Poslanecké sněmovně míří do třetího čte-ní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním. Do právního řádu ČR má být se zpožděním implementována směrnice o zástupných žalobách, podle které je nutné po-skytnout občanům EU přístup k „hromadné žalobě“ na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. K materiálu byla načtena řada poslaneckých pozměňovacích návrhů.
Dva z nich směřují k zavedení specializovaného řízení o zanedbatelných nárocích, kde by obecný, zákonem koncipovaný princip opt-in byl nahrazen principem opt-out. Liší se od sebe zejména částkou považovanou za zanedbatelnou, jeden z nich navrhuje 1500 Kč na spotřebitele, druhý 3000 Kč. Další navrhované změny se týkají nákladů, dodatečných zdrojů příjmů pro sdružení spotřebitelů, umožnění zastoupení sdružení spotřebitelů vlastními zaměstnanci nebo možnosti využít zástupnou žalobu i drobným podnikatelům.
Rovněž doprovodný návrh změnového zákona ve druhém čtení ve sněmovně obdržel pozměňovací návrhy, které se týkají zejména nákladů řízení a success fee pro sdružení spotřebitelů, která v řízení uspějí.
Dnem 1. dubna nabyla účinnosti vyhláška č. 56/2024 Sb., o určení srovnatelné délky ob-dobí, pro které je sjednána pevná zápůjční úroková sazba, a členění spotřebitelských úvěrů na bydlení do skupin pro účely náhrady nákladů za předčasné splacení některých spotřebitelských úvěrů na bydlení. Ta dělí, v návaznosti na novou právní úpravu výpočtu náhrad nákladů předčasného splacení hypoték v zákoně o spotřebitelském úvěru, úvěry na bydlení do pěti skupin (do 1 roku, nad 1 rok do 3 let, nad 3 roky do 5 let, nad 5 let do 10 let a nad 10 let).
Platební styk
V unijním úředním věstníku bylo vyhlášeno nařízení EU č. 2024/886 upravující okamžité úhrady v eurech. Banky a další poskytovatelé platebních služeb budou muset ve všech členských státech při běžných bezhotovostních převodech v eurech nabízet také službu zasílání a přijímání okamžitých (tj. do 10 sekund) plateb v eurech v rámci celé EU, a to kdykoli (pravidlo 24/7). Případné poplatky přitom nesmí být vyšší než poplatky, které účtují za standardní bezhotovostní převody. Podle nových pravidel budou muset poskytovatelé okamžitých plateb ověřit, zda se IBAN příjemce shoduje se jménem, tak aby plátce upozornili na možné chyby nebo podvody ještě před provedením transakce. Nová pravidla budou závazná a vynutitelná rychleji v eurozóně (během roku 2025 podle typu povinností) než v ostatních členských státech (v ČR tedy v průběhu roku 2027 podle typu povinností).
Evropská bankovní federace (EBF) se veřejně vyjádřila k návrhům Komise na budoucí úpravu platebních služeb v EU v novém nařízení o platebních službách (PSR) a třetí směrnici o platebních službách (PSD 3). Ačkoli přivítala některé aktualizace, značně kriticky se vyjádřila zejména ke třem prvkům zamýšlené regulace:
podvodům (frauds) a odpovědnosti poskytovatelů platebních služeb: EBF považuje navržené refundace ze strany bank a dalších poskytovatelů za nevyvážené a upřednostnila by komplexní rámec pro předcházení podvodům, který by zahrnoval více dotčených stran, včetně telekomunikačních společností;
otevřené bankovnictví: podle EBF vytvořila stávající PSD 2 také nerovnováhu, pokud jde o kompenzační břemeno, které leží na bankách vůči všem stranám participujícím v ekosystému otevřeného bankovnictví, a ráda by to napravila;
silné ověření zákazníka (SCA): EBF chválí současné nastavení a nevidí důvod pro změnu, zejména považuje za neproveditelný a zbytečný navrhovaný požadavek Komise, aby poskytovatelé platebních služeb měli uzavřené smlouvy o outsourcingu s technickými poskytovateli v rámci platebních schémat.
AML a mezinárodní sankce
Po dlouhém legislativním procesu dosáhly Rada a europarlament politické dohody na přísnějších AML/CFT pravidlech. Dohodnutý balíček se skládá z nového nařízení o boji proti praní peněz a šesté AML směrnice. V přímo účinném nařízení (tj. bez národních rozdílů) budou koncentrována pravidla vztahující se na soukromý sektor, zatímco směrnice se bude zabývat organizací institucionálního rámce boje proti praní peněz a financování terorismu na vnitrostátní úrovni členských zemí.
Nařízení rozšiřuje okruh povinných osob (mj. profesionální fotbalové kluby), posiluje hloubkovou kontrolu klienta ve vymezených případech, zavádí celounijní limit pro hotovostní platby ve výši 10 tisíc eur, stanovuje hranici skutečného vlastnictví na 25 procent a nová pravidla pro vysoce rizikové třetí země. Směrnice se týká registrů skutečných majitelů, harmonizuje úkoly a pravomoci vnitrostátních orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek a zavádí nová kolegia orgánů dohledu.
Evropská unie přijala 13. balíček sankcí vůči Rusku při výročí dvou let od zahájení jeho útočné války proti Ukrajině. Zaměřuje se na další omezení přístupu Ruska k vojenským technologiím, například pro drony, a na jeho základě jsou sankcionováni další společnosti a jednotlivci zapojení do ruského válečného úsilí. Novým balíčkem přesáhl počet sankcionovaných subjektů na seznamu hranici dvou tisíc.
Dne 1. května nabude účinnosti významná novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). Jednak rozšiřuje okruh povinných osob o insolvenční správce, restrukturalizační správce a obchodníky s drahými kovy a drahými kameny. Výjimky pro některé poskytovatele hazardních her online jsou odstraněny. Dále upřesňuje pojem „země původu“ a upravuje pravidla pro neprovedení kontroly klienta v případě, že by mohlo dojít ke zmaření nebo ohrožení šetření podezřelého obchodu nebo probíhajícího trestního řízení. V neposlední řadě zvyšuje horní hranice pokut za některé přestupky.
V Poslanecké sněmovně bylo do návrhu zákona zavedeno oprávnění k přístupu úvěrových institucí a pojišťoven do registru oznámení veřejných funkcionářů (překryv s tzv. PEPs) vedeného podle zákona o střetu zájmů.
ČNB připravila v návaznosti na tuto novelu zákona návrh změny AML vyhlášky č. 67/2018 Sb. Koncem března česká vláda rozhodla o zařazení dalších tří subjektů, dvou fyzických a jedné právnické osoby, na vnitrostátní sankční seznam. FAÚ zveřejnil aktualizovaný seznam vysoce rizikových třetích zemí, přičemž významné je, že Bulharsko bylo doplněno na „globální“ seznam FATF.
